Okresní soud v Benešově 12 C 100/2026-22 – Náklady řízení

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím (úroky a zákonnými úroky z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, formou kontokorentu k účtu, na základě které poskytl žalovanému částku , částka, , za sjednaný úrok a poplatky. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté prostředky a úroky, dále sjednané poplatky, nesplácel však řádně a včas, a to přes výzvy k úhradě. Žalobce proto žalobou požaduje zaplacení částky , částka, s ročním úrokem 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Z provedených důkazů – dodejka k výzvě o zesplatnění z , datum, , oznámení o navýšení jistiny z , datum, , úvěrová smlouva, dodejka k navýšení jistiny - dopis z , datum, , souhrn procesu elektronického podpisu smlouvy, sestava splátek na evid. účtu od , datum, , výpisy z úvěru , Anonymizováno, - nastavení limitu úvěru , Anonymizováno, , účetní evidence , Anonymizováno, , výpisy z úvěru převod na ev účet, čerpání, výpisy po zrušení kontokorentu, upomínka z , datum, , upomínka z , datum, , upomínka z , datum, upomínka z , datum, , výzva před žalobou z , datum, , výpis z účtu žalovaného ze , datum, , , datum, , , datum, a , datum, o poukázání mzdy negativní výpis o existujících kontraktech žalovaného z „, Anonymizováno, “ – a po jejich zhodnocení dle § 132 o.s.ř. soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalobce jako úvěrující se žalovaným jako úvěrovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o kontokorentním úvěru, v níž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, , který se žalovaný zavázal splácet dohodnutým způsobem spolu s úrokem v roční výši 18,90 %. Žalovaný úvěr vyčerpal v březnu , Anonymizováno, , celkem mu byla poskytnuta částka , částka, dalších , částka, pak přímo na úhradu exekuce žalovaného. Žalovaný však nesplatil žalobci ničeho. Pro porušení podmínek úvěrové smlouvy žalobce zesplatnil celou dosud nesplacenou část úvěru a úroky, přes opakované výzvy k úhradě však žalovaný svůj dluh nesplatil. K přezkoumání úvěruschopnosti doložil žalobce pouze částečný výpis z účtu žalovaného s připsáním mzdy v červnu až v září 2023 (průměrná výše , částka, ) a negativní výpis o dalších kontraktech žalovaného.3. Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku účinného od , datum, , zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.4. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku , částka, na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tento charakter úvěru plyne z obsahu úvěrové smlouvy a postavení účastníků smlouvy. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy spočívá v okolnosti, že žalobce sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, avšak k tomuto tvrzení předložil pouze částečný výpis z účtu žalovaného o výši mzdy z a4 měsíce a negativní výpis o dalších kontraktech. Nezjistil však žádné skutečnost na výdajové stránce žalovaného a tedy je ani neověřoval. Posouzení úvěruschopnosti tak nutně zůstalo neúplné a zcela nedostatečné. Zároveň se žalobce nedostavil k jednání soudu, a tak mu nebylo poskytnuto poučení, že je třeba doplnit v tomto směru tvrzení a důkazy.6. Jelikož soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti spotřebitelské úvěrové na základě nesplnění povinnosti žalobce prověřit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, vedoucí k posouzení nároku žalobce uplatněného žalobou jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení, soud postupoval rovněž podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku , částka, , jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud nevrátil žalobci ničeho, je povinen vydat žalobci vydat celou tuto částku. Ohledně částky , částka, tak soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby (k doručení žaloby, kterou teprve lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení s doloženým datem doručení, žalovanému, došlo dle obsahu soudního spisu dne , datum, ). Nároky na jakékoli jiné zbylé požadované částky nemají oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je neplatná, a v této části proto soud žalobu zamítl. V tomto případě prodlení žalovaného nastalo až den po marně výzvě k vydání bezdůvodného obohacení (, datum, , den následující po doručení žaloby, viz výše), proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně (sazba platná pro den počátku prodlení).9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že v poměrné výši 82 % náleží žalobci, který byl ve sporu o , částka, úspěšný ohledně částky , částka, , tedy z 91 % a ze zbylých 9 % neúspěšný, poměrná část úspěchu žalobce (po odečtení neúspěchu) tak představuje 22 %. Náklady žalobce v plné výši , částka, tvoří hodnota soudního poplatku , částka, a , částka, za režijní paušály po , částka, za dva úkony ve věci, které žalobce provedl, aniž by byl zastoupen pro řízení právním zástupcem (předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 1 odst. 1 a 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Z celkových nákladů žalobce na řízení ve výši , částka, představuje 82 % částku , částka, .