Okresní soud v Benešově 12 C 88/2026-58 – Náklady řízení

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 26. 3 2026 domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím (úroky a zákonnými úroky z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobce – , právnická osoba, ., IČO , IČO, – smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl žalovanému částku , částka, za sjednaný úrok a poplatky. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávky převedena žalobci, o tomto postoupení byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté prostředky a úroky, dále sjednané poplatky, nesplácel však řádně a včas, neuhradil všechny částky, a to přes výzvy k úhradě. Žalobce proto žalobou požadoval zaplacení částky ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Z provedených důkazů – smlouva o úvěru ze dne , datum, , všeobecné obchodní podmínky, sazebník , právnická osoba, ., výpis z úvěrového účtu žalovaného, výzvy k úhradě dlužných splátek, rozhodnutí o zesplatnění úvěru, smlouva o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty, oznámení postoupení pohledávky žalovanému s podacím lístkem, předžalobní výzva s podacím lístkem, posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žádost o poskytnutí úvěru a výpisy z účtu žalovaného za červenec až prosinec , Anonymizováno, , včetně výpisu kladných transakcí na účtu za období červenec až prosinec , Anonymizováno, – a po jejich zhodnocení dle § 132 o.s.ř. soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalovaný s právním předchůdcem žalobce, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru, v níž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr , částka, , který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem v roční výši 10,99 % a hradit pravidelné poplatky dle sazebníku; měsíční splátka úvěru měla činit , částka, . Právní předchůdce žalobce částku , částka, poskytl žalovanému v den uzavření smlouvy bezhotovostním převodem. Žalovaný však splatil žalobci jen , částka, . Pro porušení podmínek úvěrové smlouvy žalobce zesplatnil celou dosud nesplacenou část úvěru a úroky, přes výzvu k úhradě však žalovaný úvěr nedoplatil. Právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne , datum, , s účinností ke dni , datum, smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovaným uvedené v Příloze č. , hodnota, „Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupeny na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě. Žalovaný svůj dluh neuhradil zcela ani na základě předžalobní výzvy. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru doplnila žalobkyně žádost o úvěr, posouzení úvěruschopnosti klienta a výpisy z účtu žalovaného za červenec až prosinec , Anonymizováno, , z těchto listin vzal soud za prokázané, že na účet žalovaného byla v každém měsíci v období červenec až prosinec připsána mzda a to v průměrné měsíční výši , částka, , v žádosti o úvěr uvedl žalovaný, že je rozvedený, bydlí v obecním bytě, je vyučen, bydlí sám a příjem má ze zaměstnání v průměru , částka, měsíčně – jiné příjmy nebyly uvedeny, nebyly uvedeny ani žádné měsíční výdaje. V posouzení úvěruschopnosti klient a se ohledně žalovaného objevuje údaj o splácení dalších tří úvěrů, splátky , částka, , , částka, a , částka, měsíčně. Z výpisů z účtu žalovaného – kromě pravidelného přisání mzdy – dále plyne, že v červenci , Anonymizováno, měl na počátku měsíce záporný zůstatek na účtu , částka, , na konci měsíce kladný zůstatek , částka, , ovšem pouze proto, že dne , datum, čerpal úvěr , částka, ; v srpnu , Anonymizováno, byl konečný zůstatek účtu , částka, (tedy částka nepokrývající splátku sjednaného úvěru ve výši , částka, ), v září , Anonymizováno, byl zůstatek na účtu žalovaného záporný částkou , částka, , v říjnu , Anonymizováno, byl zůstatek opět záporný, částkou , částka, , až v listopadu , Anonymizováno, byl konečný zůstatek účtu kladný, , částka, , ovšem pouze z důvodu výplaty z penzijní společnosti částkou , částka, (tedy zjevně jednorázový příjem), a v prosinci 2020 byl zůstatek kladný, , částka, , opět z důvodu jednorázového doplatku , částka, penzijní společností (doplatek k částce z předchozího měsíce).3. Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku účinného od , datum, , zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ustanovení § 1879 a násl. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.4. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) poskytl žalovanému částku , částka, dne , datum, na základě absolutně neplatné smlouvy o (spotřebitelském) úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smluv spočívá v okolnosti, že žalobce sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, avšak z důkazů, k tomuto tvrzení předložených, taková skutečnost neplyne. Žalovaný neuvedl žádné pravidelné výdaje, pouze měsíční příjem ze mzdy – to bylo ověřeno výpisy z účtu za červenec až prosinec , Anonymizováno, , avšak není řádným posouzením úvěruschopnosti, pokud žalobkyně nezkoumal také pravidelné výdaje žalovaného. Takovou skutečnost vůbec nezjišťovala a tedy ani neověřovala, bez takových údajů však nelze úvěruschopnost řádně vyhodnotit. Žalobkyně zjistila pouze existenci tří dalších závazků. Žalobkyně pak vůbec nevzala v úvahu, že žalovaný je na svém účtu opakovaně v záporných zůstatcích, nemá proto zcela zjevně volné prostředky na splátku , částka, měsíčně. , právnická osoba, měsících, ve kterých žalovaný dosáhl výraznějšího kladného zůstatku na svém účtu, se tak ovšem dle výpisů z účtu stalo pouze díky výplatě penzijního spoření, tedy je nutné považovat takový příjem za jednorázový. Žalobkyně však žádnou individualizovanou a odůvodněnou úvahu, hodnotící konkrétní možnosti žalovaného splácet úvěr s konkrétními parametry, neprovedla. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila před poskytnutím úvěru žalovaného úvěruschopnost řádně. To má za následek závěr o absolutní neplanosti účastníky sjednané smlouvy o úvěru. Jelikož však žalovaný částku , částka, skutečně obdržel, stalo se tak bez právního důvodu.6. Jelikož soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti obou úvěrových smluv na základě nesplnění povinnosti žalobce prověřit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěrů, vedoucí k posouzení nároku žalobce uplatněného žalobou jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení, soud již neprováděl další dokazování.7. S ohledem na neplatnost smluv soud postupoval rovněž podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku , částka, , jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud vrátil žalobci celkem , částka, , je povinen vydat žalobci zbylou poskytnutou částku, tedy , částka, . Ohledně této částky soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby (k doručení žaloby, kterou teprve lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení s doloženým datem doručení, žalovanému, došlo dle obsahu soudního spisu dne , datum, ). Nároky na jakékoli jiné zbylé požadované částky nemají oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je neplatná, a v této části – ohledně částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, ohledně úroku ve výši 10,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ohledně úroku ve výši 10,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení - proto soud žalobu zamítl. V tomto případě prodlení žalovaného nastalo až den po marně výzvě k vydání bezdůvodného obohacení (, datum, , den následující po doručení žaloby, proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně (sazba platná pro den počátku prodlení). Aktivní legitimace žalobce k vydání bezdůvodného obohacení v souvislosti s neplatnými smlouvami o úvěru je založena smlouvou o postoupení pohledávek, platně uzavřenou s původním věřitelem pohledávek.9. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a o.s.ř. a rozhodl, pro převážný úspěch žalovaného, kterému však účelné náklady v tomto řízení vynaložené nevznikly, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.