Okresní soud v Benešově 12 C 91/2026-52 – Náklady řízení

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím (úroky a zákonnými úroky z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl žalovanému částku , částka, za sjednaný úrok a poplatky. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté prostředky a úroky, dále sjednané poplatky, nesplácel však řádně a včas, a to přes výzvy k úhradě. Žalobce proto žalobou požadoval zaplacení částky ve výši , částka, s s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednáním soudu, ač řádně předvoláván, se nedostavoval.2. Z provedených důkazů – 2 výzvy žalovanému k plnění ze dne , datum, na dvě různé adresy s poštovními padacími archy, 2 upomínky o úhradu, smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, se všeobecnými podmínkami a ceníkem, výpis z úvěrového účtu za červenec 2023, přehled úvěrového vztahu, tabulka příjmů žalovaného za 3 měsíce, posouzení úvěruschopnosti a výpisy z účtu žalovaného za květen, červen a červenec , Anonymizováno, – a po jejich zhodnocení dle § 132 o.s.ř. soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalovaný se žalobcem uzavřel dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového rámce , částka, , který se žalovaný zavázal splácet s úrokem 16,90 % ročně, vždy nejméně splátkou , částka, měsíčně, do 15. dne v měsíci, a to počínaje , datum, . Žalovaný čerpal celých , částka, bezhotovostně dne , datum, , další čerpání provedl až do celkové výše , částka, . Žalovaný splatil celkem částku , částka, (v období od , Anonymizováno, do , datum, ). Žalovaný se však od června , Anonymizováno, dostal do prodlení s pravidelnými úhradami ujednaných splátek, vzniklý dluh neuhradil, a to přes opakované upomínání žalobcem. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru doplnil žalobce žádost o úvěr, posouzení úvěruschopnosti klienta a výpisy z účtu žalovaného za květen až červenec , Anonymizováno, , z těchto listin vzal soud za prokázané, že na účet žalovaného byla v každém měsíci v období květen až červenec , Anonymizováno, připsána mzda a to v průměrné měsíční výši , částka, , z posouzení úvěruschopnosti klienta vyplynulo, že žalobce uvažoval u žalovaného výdaje ve výši , částka, měsíčně, když od žalovaného zjistil měsíční výdaje na bydlení ve výši , částka, a ostatní výdaje , částka, měsíčně, dále vycházel ze zjištění, že žalovaný neměl žádné jiné úvěry. Z výpisů z účtu žalovaného – kromě pravidelného přisání mzdy, výše uvedené – dále plyne, že v květnu , Anonymizováno, měl na počátku měsíce zůstatek na účtu , částka, , na konci měsíce , částka, , na konci června částku , částka, a na konci července 2023 pak , částka, (disponibilní zůstatek však jen , částka, ).3. Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku účinného od , datum, , zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.4. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) poskytl žalovanému částku v celkové výši , částka, na základě absolutně neplatné smlouvy o (spotřebitelském) úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smluv spočívá v okolnosti, že žalobce sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, avšak z důkazů, k tomuto tvrzení předložených, taková skutečnost neplyne. Žalovaný neuvedl žádné pravidelné výdaje, pouze měsíční příjem ze mzdy – to bylo ověřeno výpisy z účtu za květen až červenec 2023, avšak není řádným posouzením úvěruschopnosti, pokud žalobce nezkoumal také pravidelné výdaje žalovaného. Takovou skutečnost vůbec nezjišťoval a tedy ani neověřoval, bez takových údajů však nelze úvěruschopnost řádně vyhodnotit. Žalobce také vůbec nevzal v úvahu, že žalovaný měl ve dvou ze tří měsíců, doložených výpisem z účtu, takový zůstatek, který neumožnil zaplacení částky , částka, (disponibilní zůstatky byly nižší, než tato dohodnutá splátka). Soud proto dospěl k závěru, že žalobce neposoudil před poskytnutím úvěru žalovaného úvěruschopnost řádně. To má za následek závěr o absolutní neplanosti účastníky sjednané smlouvy o úvěru. Jelikož však žalovaný částku , částka, skutečně obdržel, stalo se tak bez právního důvodu.6. Jelikož soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy na základě nesplnění povinnosti žalobce prověřit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěrů, vedoucí k posouzení nároku žalobce uplatněného žalobou jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení, soud již neprováděl další dokazování.7. S ohledem na neplatnost smluv soud postupoval rovněž podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku , částka, , jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud vrátil žalobci celkem , částka, , je povinen vydat žalobci zbylou poskytnutou částku, tedy , částka, . Ohledně této částky soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby (k doručení žaloby, kterou teprve lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení s doloženým datem doručení, žalovanému, došlo dle obsahu soudního spisu dne , datum, ). Nároky na jakékoli jiné zbylé požadované částky nemají oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je neplatná, a v této části – ohledně částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , ohledně úroku ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení - proto soud žalobu zamítl. V tomto případě prodlení žalovaného nastalo až den po marně výzvě k vydání bezdůvodného obohacení (, datum, , den následující po doručení žaloby, proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně (sazba platná pro den počátku prodlení).9. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a o.s.ř. a rozhodl, pro převážný úspěch žalovaného, kterému však účelné náklady v tomto řízení vynaložené nevznikly, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.