Okresní soud v Benešově 5 C 195/2026-21 – Náklady řízení

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku smlouva o úvěru (s následným dodatkem), na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který byl na základě dodatku navýšen na , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách vždy ke dni splatnosti a zbytek celkové částky k úhradě splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaná však na úvěr neuhradila ničeho, a proto došlo ke dni , datum, k zesplatnění úvěru. Žalobkyně po žalované požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši , částka, . Žalobkyně má dle smlouvy právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z aktuální dlužné částky, tj. od , datum, do , datum, z částky , částka, smluvní pokuta činí , částka, . Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou, na kterou nereagovala.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, včetně dodatku, sazebníku poplatků a procesu uzavření bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku do výše , částka, , následně na základě dodatku o navýšení úvěrového limitu se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku do výše , částka, a žalovaná se zavázala poskytnutou částku hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti a zbytek celkové částky k úhradě splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Pro případ prodlení žalované bylo v bodu 6.1 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a povinnost žalované nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prodlením dle sazebníku uvedeného ve smlouvě. Z potvrzení o schválení úvěru, z potvrzení o provedených platbách a z přehledu čerpání úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované převodem na bankovní účet celkem částku , částka, (dne , datum, nejprve částku , částka, a následně téhož dne , částka, ). Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, žalobkyně získávala informace prostřednictvím databází příslušných rejstříků a dokladů o ověření úvěruschopnosti; z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že opakovaně posílala část finančních prostředků na „gambling“ (, Anonymizováno, ), čerpala jiné nebankovní úvěry (např. , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, ). Z oznámení o zesplatnění včetně potvrzení o odeslání soud zjisti, že žalovaná neuhradila sjednané splátky řádně a včas, proto žalobkyně smlouvu o úvěru zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována oznámením o zesplatnění ze dne , datum, . Z předžalobní upomínkou ze dne , datum, včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky.4. Na základě skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně s žalovanou podepsala dne , datum, smlouvu s dodatkem, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku , částka, a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Před uzavření smlouvy nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, naopak z výpisu z účtu vyplynulo, že žalovaná má problém řádně hospodařit s finančními prostředky. Žalovaná dosud neuhradila žádnou částku. Žalobkyně žalovanou k úhradě vyzývala předžalobní upomínkou.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 87 odst. 2 ZoSÚ platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 87 odst. 3 ZoSÚ pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, je podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit resp. žalobkyně neprokázala, že by při uzavírání výše uvedené smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalované zkoumána. Naopak k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované soud uzavřel, že ohledně úvěruschopnosti musela mít žalobkyně pochybnost s ohledem na její výpisy z bankovního účtu, dle nichž žalovaná vynakládala značné finanční prostředky na online gambling a měla řadu jiných nebankovních úvěrů. Nadto nebyly řádně zkoumány a doloženy ani výdaje žalované.13. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Ze žalobních tvrzení i z doložených důkazů vyplývá, že žalovaná od žalobkyně obdržela a dosud neuhradila částku , částka, , a proto soud uložil žalované povinnost uvedenou částku žalobkyni uhradit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Shora uvedenou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.14. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť uplatněné nároky mají oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení z jistiny (požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná), smluvní pokuty a nákladů spojených s vymáháním pohledávky (opírají se rovněž o neplatnou smlouvu).15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 2 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky, která (po zohlednění příslušenství ke dni vydání rozsudku) představuje 60 % žalované částky, neúspěšná ohledně částky představující 40 % žalované částky. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši odpovídající 20 % jako rozdílu úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a představují odměnu za tři úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), celkem , částka, , podle dle § 7 bod 5 vyhlášky, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, , celkem , částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši , částka, . Úspěch žalobkyně je nutné ponížit o úspěch žalované. Žalobkyni tak náleží 20 % z částky , částka, , což činí , částka, . Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.