Okresní soud v Benešově 8 C 117/2026-49 – Smlouva o půjčce

Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, (nesplacenou jistinu) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce , částka, , smluvním úrokem při úrokové sazbě 36 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , smluvním úrokem při úrokové sazbě 36 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí téhož dne poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, . Splatnost smlouvy nastala dne , datum, , žalovaná však své závazky ze smlouvy řádně a včas nesplnila, žalobkyni uhradila toliko , částka, . Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla jen, že ji řádně přezkoumala, z jednání soudu se omluvila.2. Žalovaná potvrdila uzavření smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , která je však absolutně neplatná, protože žalobkyně neposoudila její úvěruschopnost s odbornou péčí. K posouzení úvěruschopnosti si žalobkyně od ní nevyžádala výpisy z běžného účtu, přičemž jí tvrzené příjmy a výdaje nikterak blíže nezkoumala. Doplnila, že se dostala do těžké finanční situace, kdy nezvládala splácet zálohy na energie, nájemné a jiné základní potřeby, a že již v době uzavření smlouvy měla jiné úvěry. Od žalobkyně obdržela částku , částka, , na kterou dosud zaplatila , částka, . Nárok žalobkyně tak navrhla zčásti zamítnout, avšak ani zbývající část jistiny není schopna s ohledem na svou finanční situaci zaplatit najednou, a proto požádala o případný splátkových kalendář s měsíčními splátkami ve výši maximálně , částka, ; z jednání soudu se omluvila.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru zjistil, že žalobkyně a žalovaná dne , datum, podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků písemnost s nadpisem „, Anonymizováno, “, na základě které mohla žalovaná od žalobkyně obdržet částku , částka, . Žalovaná měla obdrženou částku následně vrátit spolu se smluvním úrokem při úrokové sazbě 36 % p.a., tedy při řádném splacení ve výši , částka, , a poplatkem za poskytnutí úvěru v částce , částka, , to celé v jediné splátce splatné do 30 dnů od odeslání peněžních prostředků, podrobnosti byly dále uvedeny ve formuláři pro standardní informace. Z dodatku ke smlouvě o půjčce dále zjistil, že žalobkyně podepsala dne , datum, prostřednictvím elektronických prostředků písemnost s nadpisem „dodatek ke smlouvě o půjčce“, ve které deklarovala žádost žalované o prodloužení „půjčky“ s tím, že jí vyhověla, v písemnosti byly uvedeny nové parametry ohledně vrácení peněžních prostředků, Anonymizováno4. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že na bankovní účet uvedený v písemnosti s nadpisem „, Anonymizováno, “ u identifikace žalované zaslala žalobkyně dne , datum, platbu , částka, , v poznámce platby bylo uvedeno „, Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, “. Z potvrzení o platbě dále zjistil, že dne , datum, žalovaná provedla ve prospěch bankovního účtu žalobkyně platbu ve výši , částka, .5. Z aktuálních informací o klientovi, žádosti o spotřebitelský úvěr a úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalobkyně pracovala s informacemi od žalované, že je zaměstnána a má měsíčně příjem , částka, , respektive , částka, a výdaje , částka, (z toho , částka, představovalo splátku hypoték, , částka, představovalo náklady na bydlení a , částka, ostatní výdaje). Žalobkyně dále ověřila, že žalovaná má platný občanský průkaz, není evidována v seznamu hledaných osob ani v centrální evidenci exekucí, a že není v insolvenci.6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně se sice snažila úvěruschopnost žalované zkoumat (prostřednictvím nahlédnutí do některých registrů), avšak nedostatečným způsobem, když zejména ke tvrzeným příjmům a výdajům žalované nedoložila žádné důkazní prostředky, ze kterých by vyplývalo, jestli (a případně jak) je ověřovala. Kromě toho žalobkyně měla informaci od žalované, že má výdaje na jiný/é úvěr/y při splátce , částka, měsíčně, tato informace tak pro ni měla být dostatečným impulzem, aby její příjmy a výdaje prověřila o to důkladněji. S ohledem na uvedené tak zůstalo tvrzení žalobkyně o řádném přezkoumání úvěruschopnosti žalované pouhou obecnou frází bez jakékoli hodnoty.12. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny úvěru žalobkyni. V řízení bylo nesporé, že žalobkyně poskytla žalované jako jistinu , částka, (potvrzení o provedení transakce se vztahovalo k poskytnutí peněžních prostředků mezi žalobkyní a žalovanou v jiné výši a jiného data), a jelikož žalovaná žalobkyni dosud uhradila pouze , částka, (opět podle shodných tvrzení účastnic), má povinnost vydat jí zbylou část jistiny ve výši , částka, . Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky , částka, , a to ode dne následujícího po doručení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalované (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu, vrácení zbylé části poskytnuté jistiny, před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě.13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť obě účastnice měly v řízení úspěch jen částečný, ostatně úspěšnější žalobkyně netvrdila (natož že by prokázala), že žalované před podáním návrhu na zahájení řízení zaslala výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. Při posuzování úspěchu ve věci soud vycházel nejen z přiznané peněžité pohledávky, ale i z jejího příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tedy na jedné straně z příslušenství žalobkyní požadovaného a na druhé straně z příslušenství soudem přiznaného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).14. Soud žalované s ohledem na její aktuální poměry, jež objasnila v rámci svého podání, umožnil vydat zbylou část jistiny úvěru žalobkyni v pravidelných splátkách po , částka, měsíčně. Splátky soud povolil pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že v případě prodlení, byť s jedinou splátkou, nastane splatnost celého zůstatku dluhu.