Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 12. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud v Benešově 8 C 120/2026-43 – Náklady řízení

Okresní soud v Benešově · 17. 7. 2026

náklady řízení · odročení · dokazování · náhrada nákladů · notářský zápis

Aplikovaná ustanovení

1

O co šlo

o zaplacení 42 153,84 Kč s příslušenstvím

1

Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, (jistinu úvěru) s příslušenstvím (smluvními úroky a zákonnými úroky z prodlení) a nahradit jí náklady řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , poskytla žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem , částka, na revolvingovém účtu č. , hodnota, (na základě žádosti žalované ze dne , datum, a její akceptaci ze strany právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, ). Žalovaná se úvěr zavázala vrátit dle sjednaných podmínek podle čl. III. smlouvy v měsíčních splátkách specifikovaných v témže čl. smlouvy. Výše měsíční splátky byla stanovena jako minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně , částka, . Z důvodu prodlení žalované se splátkou , Anonymizováno, byl úvěr prohlášen ke dni , datum, za splatný. Žalovaná na úvěr načerpala celkem částku , částka, , zatímco na úvěr zaplatila celkem , částka, . Pohledávku za žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , k postoupení celého portfolia pohledávek došlo s účinností ke dni , datum, . Žalobkyně po žalované tedy požadovala zaplacení neuhrazené jistiny v částce , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku v částce , částka, (při úrokové sazbě 12 % ročně z aktuální jistiny za období od , datum, do , datum, ), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce , částka, (počítaného z nesplacených částek od , datum, do , datum, ), smluvního úroku při úrokové sazbě 12 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z totožné částky za totožné období. Žalovaná byla k úhradě celkové dlužné částky před podáním žaloby písemně vyzvána. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že ji její právní předchůdkyně u žalované zkoumala, a to její lustrací v insolvenčním rejstříku a porovnáním informací získaných od žalované s interními informacemi právní předchůdkyně žalobkyně a statistickými údaji.2. Žalovaná se k věci vyjádřila v podaném odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu tak, že s uplatněným nárokem nesouhlasí, jelikož předmětnou splátku uhradila včas. Z jednání soudu se omluvila, nicméně již nebyla akceptována její žádost o odročení jednání pro opakované odročování jednání na žádost žalované.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a základních informací o úvěru a jeho splácení zjistil, že nejprve žalovaná dne , datum, vyplnila žádost o revolvingový úvěr č. , hodnota, , kterou požádala společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále též „, Anonymizováno, !“) o úvěrový rámec , částka, . Následně dne , datum, , Anonymizováno, ! informovala žalovanou o schválení žádosti. Žalovaná tak mohla od , Anonymizováno, ! opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše , částka, , přičemž měla peněžní prostředky splácet spolu s úrokem při úrokové sazbě 22,68 % ročně a pojistným ve výši 5,99 % ze splátky úvěru, to vše prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Výše měsíční splátky byla stanovena jako minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně , částka, . Z výpisů a transakční historie soud dále zjistil, že žalovaná poprvé peněžní prostředky čerpala dne , datum, (ve výši , částka, ) a naposledy dne , datum, (ve výši , částka, ); celkem načerpala peněžní prostředky ve výši , částka, .4. Z výpisu notářského zápisu a smlouvy o převodu portfolia soud dále zjistil, že dne , datum, uzavřela , Anonymizováno, , právnická osoba, a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jež byla změněna a doplněna dodatkem uzavřenými mezi identickými osobami dne , datum, . V příloze č. , hodnota, se pak nacházela identifikace žalované a žalobou uplatněné pohledávky. O skutečnosti, že nově od , datum, má plnit žalobkyni, byla žalovaná podle oznámení o postoupení písemně informována dopisem ze dne , datum, . Stejným dopisem byla žalovaná informována o tom, že se žalobkyně stala namísto , Anonymizováno, , Anonymizováno, ! pojistníkem ze smluv o skupinovém pojištění uzavřených mezi , Anonymizováno, ! a společností , právnická osoba, ., které se týkaly pojištění schopnosti splácet a ke kterým žalovaná přistoupila jako pojištěná.5. Ze zesplatnění včetně podacího archu soud dále zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne , datum, informovala žalovanou o její povinnosti zaplatit jí zbývající částku , částka, najednou z důvodu, že neuhradila ve stanoveném termínu pohledávku na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Z předžalobní výzvy včetně podacího archu soud dále zjistil, že k úhradě částky , částka, byla žalovaná písemně vyzvána zástupkyní žalobkyně, a to dopisem ze dne , datum, zaslaným prostřednictvím osoby , právnická osoba, .6. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta soud dále zjistil, že se jedná o písemnost, na které je nahoře uvedeno logo žalobkyně a podle níž měla , Anonymizováno, ! vycházet před poskytnutím peněžních prostředků žalované z informací sdělených jí samotnou žalovanou, tedy z tvrzených příjmů ve výši , částka, měsíčně a tvrzených výdajů ve výši , částka, měsíčně.7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.12. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – , Anonymizováno, ! jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 věty první o. z., neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od , Anonymizováno, ! podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy, v průběhu řízení ani přes poučení soudem neprokázala, že by úvěruschopnost žalované (zejména její příjmy a výdaje) její právní předchůdkyně řádně zkoumala. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované uváděla toliko obecná tvrzení ve smyslu, že byla zkoumána na základě zhodnocení informací získaných od žalované a jejich porovnáním s interními a statistickými údaji, případně ještě lustrací žalované v insolvenčním rejstříku. K uvedenému předložila pouze žádost žalované o úvěr a protokol o prověření úvěruschopnosti. Je nepochybné, že i kdyby žalobkyně prokázala skutečnosti tvrzené ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, nemohl by takový způsob zkoumání obstát, neboť se nelze spoléhat jen na informace získané od žadatelky o úvěr, a to ani ve spojení s porovnáním takových informací se statistickými údaji. Ostatně samotná písemnost označená jako protokol o prověření úvěruschopnosti nepocházela z období před poskytnutím peněžních prostředků žalované, neboť zjevně šlo o písemnost vyhotovenou později, a ještě k tomu žalobkyní, nikoli její právní předchůdkyní jakožto prvotní poskytovatelkou úvěru.15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně poskytly žalované na jistině dohromady , částka, . Jelikož žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni, zaplatila na tento úvěr celkem , částka, (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni zbylou část jistiny ve výši , částka, . Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky , částka, , a to ode dne , datum, (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky, představující rovněž výzvu ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., do sféry žalované, respektive ode dne následujícího po uplynutí 5 denní lhůty poskytnuté žalované ke splacení dluhu prodloužené o 3 pracovní dny podle § 573 o. z. upravujícího domněnku doby dojití zásilky) do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni či její právní předchůdkyni plnila jinak, v řízení se však svou pasivitou zbavila práva být soudem poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žalované právo na jejich náhradu nepřiznal, jelikož ačkoli byla procesně úspěšnější než žalobkyně, žádné náklady jí podle obsahu spisu nevznikly.