Okresní soud v Benešově 8 C 150/2026-37 – Náklady řízení
Okresní soud v Benešově · 19. 6. 2026
Aplikovaná ustanovení
O co šlo
o zaplacení 53 189 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, (z toho tvořila jistina , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru , částka, a smluvní pokuta , částka, ) s příslušenstvím (náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a , částka, , poplatku za administraci prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši , částka, ) a nahradit jí náklady řízení. Mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které společnost , právnická osoba, . poskytla žalované úvěr v částce , částka, , který se žalovaná zavázala splatit do , datum, spolu s úrokem při úrokové sazbě 36,5 % ročně a poplatkem za sjednání úvěru ve výši , částka, . Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplatila, dostala se tak do prodlení s jeho vrácením a , právnická osoba, . vůči ní uplatnila sankční instituty. Pohledávka za žalovanou vyplývající z úvěrové smlouvy byla následně postoupena společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , která ji poté postoupila žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, přičemž k úvěruschopnosti žalované uvedla, že ji právní předchůdkyně zkoumala na základě informací získaných od žalované a z bankovního reportu. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, zjistil, že žalovaná a společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , dne , datum, podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků písemnost s nadpisem „, Anonymizováno, , na základě které mohla žalovaná od zmíněné společnosti bezhotovostně obdržet peněžní prostředky ve výši , částka, . U označení žalované bylo uvedeno mimo jiné číslo bankovního účtu, a to , č. účtu, . Obdržené prostředky pak měla žalovaná vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a poplatkem za sjednání úvěru v částce , částka, , a to nejpozději dne , datum, . Bližší podrobnosti ohledně následků v případě nevrácení peněžních prostředků (navýšených o úrok a poplatek) žalovanou řádně a včas byly uvedeny v předsmluvním formuláři a všeobecných obchodních podmínkách. Z potvrzení o transakci soud dále zjistil, že dne , datum, byla z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, . provedena bezhotovostní platba , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, . Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud dále zjistil, že žalovaná a společnost , právnická osoba, . dne , datum, podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků písemnost s nadpisem „, Anonymizováno, “, na základě které mohla žalovaná od zmíněné společnosti bezhotovostně obdržet peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž v čl. II bodu 1. bylo mimo jiné uvedeno, že účelem poskytnutí úvěru je prodloužení splatnosti předchozího úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud dále zjistil, že žalovaná a společnost , právnická osoba, . dne , datum, podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků písemnost s nadpisem „, Anonymizováno, “, na základě které mohla žalovaná od zmíněné společnosti bezhotovostně obdržet peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž v čl. II bodu 1. bylo mimo jiné uvedeno, že účelem poskytnutí úvěru je prodloužení splatnosti předchozího úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Obdržené prostředky pak měla žalovaná vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a poplatkem za sjednání úvěru v částce , částka, , a to nejpozději dne , datum, . Ze smluv o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud dále zjistil, že nejprve společnosti , právnická osoba, . a , právnická osoba, dne , datum, podepsaly listinu s nadpisem „Smlouva o postoupení pohledávky č. , hodnota, / , datum, “, jež obsahovala ujednání o tom, že pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se postupuje společnosti , právnická osoba, , načež společnost , právnická osoba, a žalobkyně dne , datum, podepsaly listinu s nadpisem „, Anonymizováno, “, jejíž přílohou byl seznam obsahující na straně č. , hodnota, mimo jiné kolonku se jménem a příjmením žalované včetně čísla , hodnota, . Z předžalobní výzvy, oznámení o postoupení, přehledu SMS upomínek, přehledu emailových upomínek, upomínek a podacího lístku soud dále zjistil, že žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dluhu, naposledy dopisem ze dne , datum, zaslaným žalované prostřednictvím osoby , právnická osoba, . Předžalobní výzva obsahovala mimo jiné informaci o tom, že aktuálně oprávněnou osobou, které má žalovaná plnit, je žalobkyně.4. Z karty klienta soud dále zjistil, že žalovaná deklarovala, že je zaměstnána s čistým měsíčním příjmem , částka, , bydlí v nájmu společně s jednou další osobou, má jednu vyživovací povinnost, základní vzdělání, náklady na bydlení , částka, , na služby a energie , částka, a ostatní , částka, . Z bank reportu soud dále zjistil, že na bankovní účet žalované č. , č. účtu, dlouhodobě přicházely platby od „, právnická osoba, , Anonymizováno, .“ v rozmezí od , Anonymizováno, , částka, , příkladem , datum, ve výši , částka, , , datum, ve výši , částka, a , datum, ve výši , částka, . Rovněž pak dlouhodobě na stejný účet přicházely platby od různých nebankovních společností, převážně ve výši několika tisíců Kč, nicméně dne , datum, dokonce ve výši , částka, . Dále pravidelně (i několikrát denně) a dlouhodobě ze stejného účtu odcházely platby loterijní společnosti „, Anonymizováno, , právnická osoba, .“ ve výši stovek až tisíců Kč.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od společnosti , právnická osoba, podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru (společnost , právnická osoba, původně nabyla tuto pohledávku od společnosti , právnická osoba, .), v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalované její právní předchůdkyně řádně zkoumala. Ta sice úvěruschopnost zkoumala (prostřednictvím informací získaných od žalované a z bankovního reportu), avšak nedostatečným způsobem, neboť přestože řádně ověřila příjem žalované, její výdaje už nikoli. Je totiž zřejmé, že ostatní výdaje deklarované žalovanou ve výši , částka, měsíčně neodpovídaly realitě, o čemž se však mohla přesvědčit již sama právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, .), neboť k dispozici měla bankovní report (výpis z bankovního účtu žalované) za období několika let. Při bližším (řádném) zkoumání bankovního reportu by musela zjistit, že žalovaná opakovaně a dlouhodobě čerpala jiné nebankovní úvěry a pravidelně zasílala platby loterijní společnosti, když u obojího nešlo o žádné zanedbatelné částky. Žalovaná tak rozhodně nevynakládala na ostatní výdaje jen , částka, měsíčně a nutně musela být zatížena vysokými splátkami dříve poskytnutých úvěrů. Byť společnost , právnická osoba, . a žalovaná podepsaly následně ještě další dvě písemnosti označované jako smlouva o úvěru (č. , hodnota, a 740264), nejednalo se vzhledem k jejich obsahu o nové smlouvy o úvěru zakládající nové závazky, nýbrž toliko o dodatky modifikující původní smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Na jejich základě totiž mělo docházet primárně k prodloužení splatnosti úvěru z posledně zmíněné smlouvy a zjevně na jejich základě nebyly žalované poskytovány žádné další peněžní prostředky.12. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jako jistinu , částka, , a jelikož žalovaná žalobkyni či jejím právním předchůdkyním zaplatila pouze tolik, že aktuální dlužná jistina je , částka, (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost tuto zbylou část původní jistiny žalobkyni vydat. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 12,00 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky , částka, , a to ode dne , datum, (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky, představující rovněž výzvu ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., do sféry žalované, respektive ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalované ke splacení dluhu prodloužené o 3 pracovní dny podle § 573 o. z. upravujícího domněnku doby dojití zásilky) do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni či jejím právním předchůdkyním plnila jinak, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť obě účastnice měly v řízení úspěch jen částečný a téměř shodný.