Okresní soud v Benešově 8 C 203/2026-19 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, (pohledávku odpovídající jistině úvěru) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě tato společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, , avšak žalovaný úvěr do zmíněného dne nesplatil, a tudíž se dostal do prodlení. Pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně od společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, . Před podáním návrhu ve věci žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k uhrazení dluhu; z jednání soudu se omluvila.2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru zjistil, že žalovaný a společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , podepsali dne , datum, prostřednictvím elektronických prostředků písemnost s nadpisem „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “, na základě které mohl žalovaný od zmíněné společnosti jednorázově obdržet bezhotovostně peněžní prostředky až , částka, . Obdržené prostředky měl žalovaný vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 279,83 % ročně (počítaným denně z nesplacené části jistiny) v měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z jistiny a úroku přirostlého za předchozích 30 dnů. Maximální počet minimálních měsíčních splátek byl 11, 12. splátka měla být ve výši nesplaceného zůstatku. Číslo účtu, které bylo ujednáno pro vyplacení peněžních prostředků bylo , č. účtu, . Z výpisů z účtu ohledně verifikační platby a odchozí platby soud dále zjistil, že dne , datum, byla na blíže neidentifikovaný bankovní účet u společnosti , právnická osoba, . připsána platba ve výši , částka, z bankovního účtu č. , č. účtu, s názvem , jméno FO, , a dále, že dne , datum, byla odeslána z blíže neidentifikovaného bankovního účtu u společnosti , právnická osoba, . platba ve výši , částka, s variabilním symbolem , var. symbol, , a to ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, . Z potvrzení o vyplacení úvěru a splátkách soud dále zjistil, že žalovaný měl společnosti , právnická osoba, zaplatit na splátkách částku , částka, . Z upomínky včetně podacího archu soud dále zjistil, že žalovaný byl písemně vyrozuměn o zesplatnění „půjčky“ ke dni , datum, , jelikož ani po několika upomínkách nehradil sjednané splátky.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud dále zjistil, že , právnická osoba, dne , datum, a žalobkyně dne , datum, podepsaly písemnost s nadpisem „, Anonymizováno, “, jež obsahovala ujednání o tom, že pohledávky, které má , právnická osoba, jako úvěrující za svými klienty jako úvěrovanými, budou postupovány žalobkyni na základě dílčích smluv, které budou uzavírány tak, že , právnická osoba, vždy zašle na emailovou adresu žalobkyně datový soubor obsahující postupované pohledávky. Ze seznamu postoupených pohledávek soud dále zjistil, že jde o seznam osob, u kterých je vždy uvedena jejich identifikace, číslo smlouvy a výše dluhu. V seznamu bylo mimo jiné pod kolonkou č. , hodnota, uvedeno jméno, příjmení a rodné číslo žalovaného, jakož i číslo smlouvy , Anonymizováno, a výše dluhu , částka, . Z oznámení o postoupení soud dále zjistil, že informaci o tom, že žalovaný má nově plnit žalobkyni namísto společnosti , právnická osoba, mu byla oznámena dopisem ze dne , datum, .5. Z upomínky a z předžalobní výzvy včetně potvrzení o podání zásilky soud dále zjistil, že žalovaný byl k úhradě dluhu opakovaně vyzýván, naposledy dopisem ze dne , datum, zaslaným žalovanému zástupkyní žalobkyně prostřednictvím osoby , právnická osoba, .6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že společnost , právnická osoba, jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumána otázka schopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalobkyně, které byla postoupena společností , právnická osoba, podle § 1879 o. z. pohledávka za žalovaným vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně zkoumala před poskytnutím úvěru jakýmkoli způsobem, natož pak řádně. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti ostatně ani ničeho netvrdila.14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jistině , částka, . Jelikož žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni, uhradil na tento úvěr celkem pouze , částka, (dle potvrzení), má povinnost vydat žalobkyni zbylou část jistiny ve výši , částka, . Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky , částka, , a to ode dne , datum, (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky, představující rovněž výzvu ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., do sféry žalovaného, respektive ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalovanému ke splacení dluhu prodloužené o 3 pracovní dny podle § 573 o. z. upravujícího domněnku doby dojití zásilky) do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni či její právní předchůdkyni plnil jinak, v řízení se však svou pasivitou zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci měli v řízení úspěch jen částečný a téměř shodný. Při posuzování úspěchu soud vycházel nejen z přiznané peněžité pohledávky, ale i z jejího příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tedy na jedné straně z příslušenství žalobkyní požadovaného a na druhé straně z příslušenství soudem přiznaného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).