18 C 333/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizováno] p.l.c. se sídlem [adresa], 4 [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] SLM [číslo], Malta), poskytla dne [datum] žalovanému půjčku ve výši [částka], a to na základě smlouvy, kterou s ním uzavřela pomocí komunikačních prostředků na dálku. Žalovaný měl zápůjčku vrátit do [datum], avšak tak neučinil. Následně pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne [datum]. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně proto požadovala uhradit vedle neuhrazené zápůjčky i úrok z prodlení běžící ode dne splatnosti zápůjčky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému nedatované Prohlášení pro stávajícího klienta, z něhož vyplývá, že tato poskytuje žalovanému zápůjčku ve výši [částka], která jí má být žalovaným vrácena spolu s poplatkem za úvěr ve výši [částka] (který nebyl předmětem žaloby), a to do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že smlouvou o zápůjčce je listina nazvaná [jméno] application info, když však z této listiny žádný závazek právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného nevyplývá. Žalobkyně dále tvrdila, že předání prostředků zápůjčky žalovanému vyplývá z prohlášení [číslo] ze dne [datum] týkajícího se zápůjčky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému ve výši [částka], splatné dne [datum], soudu předložené prohlášení však není žalovaným podepsáno. Žalovaným je podepsáno pouze prohlášení týkající se zápůjčky splatné již dne [datum], která měla být žalovanému, dle časového údaje připojeného k podpisu, poskytnuta sice téhož dne, avšak dříve. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum], že došlo k postoupení„ balíku“ pohledávek, avšak součástí soudu předložených smluv nebyla žádná identifikace postupovaných pohledávek (soudu nebyly předloženy přílohy či alespoň jejich část, z nichž vyplývá identifikace postupovaných pohledávek, tedy, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným). 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a že zároveň bla vyzván k úhradě dlužné částky přípisem - poslední výzva k dobrovolnému uhrazení dluhu - ze dne [datum]. 8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 9. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Na základě shora uvedeného dospěl soudu k závěru, že žalobkyně neprokázala, že má za žalovaným tvrzenou pohledávku. 12. Předně soud poukazuje, že žalobkyně neprokázala, že by shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávky nabyla pohledávku právě za žalovaným, neboť předložila soudu pouze vlastní smlouvu o postoupení pohledávky, avšak nikoliv přílohy, v nichž je předmět postoupení specifikován. Tedy neprokázala, že je vlastníkem tvrzené pohledávky. I pokud by prokázala, že pohledávku nabyla, z předložených listin nemá soud za prokázané, že by byla zápůjčka, jako reálný obchod, vůbec žalovanému poskytnuta. 13. Za situace, kdy žalobkyně v řízení neprokázala, že je vlastníkem tvrzené pohledávky za žalovaným, soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.) 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.