3 C 25/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Na základě podepsané smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaný se zavázal vrátit finanční částku v celkové výši [částka] spolu s příslušenstvím do [datum] Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě, když žalovaný zažádal online na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku ve výši [částka] ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Poté ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k zahájení schvalovacího procesu, jehož součástí je nahlížení do registrů – insolvenčního rejstříku a bankovního a nebankovního registru klientských informací (proces posouzení schopností splácet žalovaným poskytnutý spotřebitelský úvěr). Ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byly žalovanému poskytnuty dokumenty, na základě kterých si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalobkyně pak poukázala na to, že žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1% za každý den prodlení z dlužné jistiny. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], o čemž byl žalovaný písemně informován oznámením. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na postoupenou pohledávku ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak domáhá uhrazení dlužné jistiny ve výši [částka] spolu se zákonným kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, nesplaceného úroku ve výši [částka] a nesplacené smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl předžalobně upomenut, ničeho však neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svoji žalobu co do částky [částka] a co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka] zpět s tím, že pokud soud dospěje k závěru, že úvěrová smlouva nebyla platně uzavřena, nechť jí je alespoň přiznána poskytnutá částka ve výši [částka] jakožto bezdůvodné obohacení. Dále na výzvu soudu uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. S ohledem na uvedené částečné zpětvzetí žaloby soud co do této částky řízení v souladu s § 96 odst. 1-4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud postupoval podle § 115a zákona o.s.ř. a rozhodl bez nařízení jednání, když s tímto postupem vyjádřila žalobkyně souhlas v žalobě. 5. Soud ze smlouvy o úvěru [číslo] z obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena uvedená smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se pak zavázal vrátit částku ve výši [částka], a to do [datum]. 6. Z výpisu z bankovního účtu a potvrzení o přijetí platby bylo zjištěno, že dne [datum] přišla na účet právní předchůdkyně žalobkyně částka ve výši [částka] od žalovaného a dne [číslo] byla žalovanému poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě o úvěru (bankovní účet č. [bankovní účet]) částka ve výši [částka]. 7. Z upomínky ze dne [datum], z opakované výzvy ze dne [datum] a předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně několikrát vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné částky. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni s účinností ke dni [datum] a o této skutečnosti byl žalovaný informován. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně dodejky má soud za prokázané, že byl žalovaný předžalobně upomenut. 10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to lustrací v insolvenčním rejstříku a v registru bankovních a nebankovních klientských informací. V podání ze dne [datum] pak žalobkyně uvedla, že dalšími důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Žalovaný na uvedený dluh ničeho do [datum] neuhradil a dostal se do prodlení. 11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Soud ve smyslu § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho mo