10 C 1/2021 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 497,20 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo Sdružené pojištění vozidla – AH [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou pojistné podmínky a sazebník poplatků. Žalobkyně tvrdila, že se uvedenou smlouvou žalovaný zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 5 076 Kč s měsíční splatností. K ukončení pojistné smlouvy pak došlo dne 10.12.2018 z důvodu výpovědi žalovaného ve lhůtě dvou měsíců ode dne uzavření smlouvy. Žalovanému vznikl na pojistném nedoplatek v poměrné výši 497 Kč za dobu od 26.10.2018 do 10.12.2018, o čemž žalobkyně žalovaného informovala. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané upomínky, žalobkyně tak rovněž požaduje úrok z prodlení ode dne zániku pojistné smlouvy do zaplacení a částku 200 Kč představující poplatek za zaslanou upomínku po zániku pojištění dle platného sazebníku poplatků. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, a to z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla AH [číslo] ze dne 26. 10. 2018, ze sazebníku poplatků, z výpovědi pojištění ze dne 10.12.2018, z informace o nedoplatku pojistného ze dne 12.1.2019, z přehledu předpisů a plateb, z pojistných podmínek, jakož i z předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutkový stav, dle něhož účastníci uzavřeli dne 26. 10. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pro vozidlo tovární značky Škoda Favorit, [registrační značka] s počátkem pojištění od téhož dne. Smlouvou, jež byla uzavřena na dobu neurčitou, se žalovaný zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 5 076 Kč, splatné měsíčně ve výši 423 Kč. Pojistná smlouva pak zanikla z důvodu výpovědi žalovaného do dvou měsíců od uzavření smlouvy. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu poměrné části pojistného za dobu trvání pojistné smlouvy. Jelikož žalovaný neuhradil splátku dlužného pojistného za období do zániku smlouvy z důvodu její výpovědi, tj. od 26.10.2018 do 10.12.2018, dluží tak žalobkyni pojistné ve výši 497,20 Kč a dále poplatek za upomínání ve výši 200 Kč, v souladu s pojistnou smlouvou. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném v době uzavření pojistné smlouvy, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dohodou. Podle ustanovení § 13 odst. 2 věta prvá tohoto zákona zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Dle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle jeho ustanovení § [číslo] odst. 1, 2, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Ve smyslu ustanovení § 2783 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z obsahu listin založených ve spise bylo zjištěno, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a že tedy žalobkyni vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy. Jelikož žalovaný nezaplatil pojistné za období ode dne 26. 10. 2018 do 10. 12. 2018, kdy pojistná smlouva zanikla pro výpověď žalovaného, vznikl tak žalobkyni vůči němu nárok na zaplacení tohoto dlužného pojistného v poměrné výši 497,20 Kč. V souvislosti s upomínáním vznikl dále žalobkyni nárok na zaplacení částky 200 Kč za zaslanou upomínku dle pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka nebyla žalobkyni do dnešního dne uhrazena, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši za požadované období, tedy za dobu ode dne 11. 12. 2018 (den následující po dni zániku pojistné smlouvy) až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1.364,61 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 497,20 Kč v souladu s ustanovením § 14b odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, (dle něhož je celková výše odměny omezena výší tarifní hodnoty) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v citovaném znění, za 3 úkony právní služby po 100 Kč, obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 167,41 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.