10 C 49/2021 — Okresní soud v Berouně

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 13.10.2020 ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení dlužné částky 1 825 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě pojistné smlouvy uzavřené za účelem sjednání pojistného produktu Pojištění vozidla. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo vozidlo tov. zn. Fiat DUCATO, [registrační značka] uzavřené dne 7.8.2017, s účinností od téhož dne, si účastníci sjednali běžné roční pojistné ve výši 4 486 Kč. Pojistné na pojistné období od 7.8.2018 do 6.8.2019 bylo v souladu s pojistnými podmínkami upraveno na částku 5 345 Kč, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 15.5.2018. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 7.8.2018. Za období od 7. 8. 2018 do zániku pojistné smlouvy, tj. 9. 12. 2018 tak žalovaný dluží celkem 1 825 Kč, k němuž žalobkyně rovněž požaduje úrok z prodlení v zákonné výši ode dne 10. 12. 2018 do zaplacení, tedy ode dne následujícího po zániku pojištění. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v žalobě, pročež soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti: Soud z pojistné smlouvy komplexní pojištění vozidla„ [příjmení] [jméno]“ [číslo] ze dne 7.8.2017, přehledu předpisů a plateb, všeobecných pojistných podmínek VVP KPV 2015, informace o výši pojistného ze dne 15.5.2018, upomínky k zaplacení pojistného ze dne 9.10.2018, oznámení o zániku pojištění ze dne 16.12.2018 a předžalobní upomínky ze dne 18.4.2019 a 5.8.2020 včetně poštovního podacího archu zjistil, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalovaného za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Fiat DUCATO, [registrační značka], jehož vlastníkem byl [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalovaný se současně zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 4 486 Kč. Dopisem ze dne 15.8.2018 byl žalovaný informován o změně výše pojistného pro pojistné období od 7.8.2018 do 6.8.2019 na částku 5 345 Kč. Jelikož žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 7.8.2018 ani přes zaslanou písemnou upomínku, pojistná smlouva zanikla ke dni 9.12.2018. Žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení dlužného pojistného v celkové částce 1 825 Kč. Žalovaný svůj dluh doposud neuhradil ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 18.4.2019 a ze dne 5.8.2020. Podle §12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniká pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Uplynutím lhůty pojištění zaniká. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně svůj nárok na dlužné pojistné uplatnila po právu. Účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu o komplexním pojištění vozidla, a že tedy žalobkyni vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání smlouvy. Dále bylo prokázáno, že žalovanému vznikl dluh na tomto pojistném ve výši 1 825 Kč za období ode dne 7.8.2018 do 9.12.2018, tedy za období ode dne splatnosti dlužné splátky pojistného až do zániku pojištění. Vzhledem k tomu, že dlužné pojistné nebylo žalobkyni do dnešního dne uhrazeno, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši počínaje ode dne následujícího po dni zániku pojištění do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1 489 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč, které sestávají z odměny za zastupování advokátem dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění) a ze 3 režijních paušálů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.