13 C 207/2020 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 12.9.2016 [číslo] na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], žalované zápůjčku ve výši 22 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala uhradit zápůjčku do 6.11.2017 v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 680 Kč. Žalovaná dle žalobkyně podmínky smlouvy nedodržela, neboť se dostala do prodlení s plněním svých závazků. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná po datu postoupení neuhradila ničeho. Ke dni postoupení byla dlužná částka ve výši 29 299,45 Kč, její příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 19 129,52 a poplatek ve výši 10 169,93 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaná se nevyjádřila a soud má tedy za to, že její souhlas byl dán. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce ze dne 12.9.2016 [číslo] na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 22 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala uhradit zápůjčku do 16.11.2017 v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 680 Kč. Žalovaná dle žalobkyně podmínky smlouvy nedodržela, neboť se dostala do prodlení s plněním svých závazků. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná po datu postoupení neuhradila ničeho. Ke dni postoupení byla dlužná částka ve výši 29 299,45 Kč, její příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 19 129,52 a poplatek ve výši 10 169,93 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 12.3.2020. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle ustanovení § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle odst. 2 nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. Podle ustanovení § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud zhodnotil listinné důkazy předložené žalobkyní a vycházel i z tvrzení jí uvedených v žalobě. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce tak, jak má na mysli občanský zákoník. Žalovaná čerpala zápůjčku, kterou řádně a včas nesplatila. Vzhledem k tomu, že ani přes výzvu žalobkyně nesplatila žalovaná celý svůj dluh řádně a včas, dostala se do prodlení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal rovněž nárok na zaplacení příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení a smluvní pokuty. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 624 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 172 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 299,45 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč.