18 C 304/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba] Bank p.l.c. se sídlem [adresa], 4 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta), poskytla dne [datum] žalovanému půjčku ve výši 14 000 Kč, a to na základě smlouvy, kterou s ním uzavřela pomocí komunikačních prostředků na dálku. Prostředky zápůjčka zaslala žalovanému na jím sdělený bankovní účet. Žalovaný měl zápůjčku vrátit do [datum], avšak tak neučinil. Následně pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne [datum]. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně proto požadovala uhradit vedle neuhrazené zápůjčky i úrok z prodlení běžící ode dne splatnosti zápůjčky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému [jméno] application info [číslo] na částku 4 000 Kč a [jméno] application info [číslo] na částku 10 000 Kč, na základě čehož žalobkyně tvrdila, že tyto listiny jsou smlouvou o zápůjčce, když však z těchto listin žádný závazek právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného nevyplývá (soudu nebyla předložena žádná taková smlouva o zápůjčce, která by dokládala, že by jí žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, a že by žalovaný měl v úmyslu uzavřít zápůjčku v částce 14 000 Kč s právní předchůdkyní žalobkyně, jak tvrdí žalobkyně ve svém návrhu). 6. Z Potvrzení o provedení platbě má soud za prokázané, že dne [datum] mělo být posláno z účtu právn předchůdkyně žalobkyně zaslána na účet č.ú. [číslo] částka 4 000 Kč a téhož dne ještě částka 10 000 Kč, kdy se jedná o shodný účet, jako účet uvedený na [jméno] application info. 7. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázané, že bankovní účet [číslo] je účtem vedeným na žalovaného. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum], že došlo k postoupení„ balíku“ pohledávek, avšak součástí soudu předložených smluv nebyla žádná identifikace postupovaných pohledávek (soudu nebyly předloženy přílohy či alespoň jejich část, z nichž vyplývá identifikace postupovaných pohledávek, tedy, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným). 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu z téhož dne má soud za prokázané, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a že zároveň byla vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby přípisem - poslední výzva k dobrovolnému uhrazení dluhu - ze dne [datum], včetně podacího archu ze dne [datum]. 10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 11. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 13. Na základě shora uvedeného dospěl soudu k závěru, že žalobkyně nemá za žalovaným tvrzenou pohledávku. 14. Předně soud poukazuje, že žalobkyně neprokázala, že by shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávky nabyla pohledávku právě za žalovaným, neboť předložila soudu pouze vlastní smlouvu o postoupení pohledávky, avšak nikoliv přílohy, v nichž je předmět postoupení specifikován. Soud vyzval usnesením čj. 18 C 304/2020-28 ze dne 18.12.2020, které žalobkynině převzala dne [datum] žalobkyni, aby doložila, že na ní přešla pohledávka za žalovaným, na uvedené usnesení však žalobkyně nereagovala (a to přesto, že zdejší soud opakovaně její žaloby pro nedoložení přechodu pohledávky za žalovanými zamítl). Tedy neprokázala, že je vlastníkem tvrzené pohledávky. 15. I pokud by prokázala, že předmětem převodu byla pohledávka za žalovaným, nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce právě mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 18 C 304/2020-13 ze dne 26. 10. 2020, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání, že smlouva o zápůjčce ze dne [datum] byla uzavřena právě s žalovaným, tj. zejména aby doložila předmětné smlouvy o zápůjčce. Požadovaná tvrzení však žalobkyně soudu nedoplnila a důkazy nenavrhla. Z pouhé skutečnosti, že došlo k vyplnění jména, příjmení, bydliště a rodného čísla ve formuláři na webovém rozhraní nelze usuzovat, že jednajícím je právě a výlučně osoba, jejíž údaje jsou do formuláře vloženy. Soud tak nemá na základě tvrzení žalobkyně a důkazů jí předložených za prokázané, že by její právní předchůdkyně uzavřela smlouvu o zápůjčce právě s žalovaným, ani jaký byl obsah takové smlouvy. 16. Za situace, kdy žalobkyně v řízení neprokázala, že je vlastníkem tvrzené pohledávky za žalovaným, a že žalovaný přijal zápůjčku ve výši 14 000 Kč skutečně od právní předchůdkyně žalobkyně, soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.). 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok II.).