18 C 351/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne 21. 8. 2020 zaplacení částky 766 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli Pojistnou smlouvu pro ACP III - 2011 COMBI, [číslo] pro motocykl [příjmení] M46, [registrační značka] s účinností od 22. 11. 2012. Pojistné bylo splatné ročně ve výši 592 Kč. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné ke dni 22. 11. 2019 (v aktuální částce pojistného 620 Kč), v důsledku čehož pojistná smlouva zanikla ke dni 27. 2. 2020. Žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit dlužné pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy od 22. 11. 2019 do 27. 2. 2020 a dále úhradu poplatků spojených s ukončením pojistné smlouvy v celkové výši 600 Kč. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné ani dodatečně po upomínkách ze strany žalobkyně. 2. Žalovaný k věci pouze uvedl, že je v současné době ve vazbě, nemá žádný příjem a proto žádá, aby mu platby byly odloženy a nebyla mu uložena povinnost hradit náklady řízení. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze soudu přeložených listin soud zjistil a má za prokázané následující skutečnosti: 5. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 22. 11. 2012, že zástupkyně žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motocyklu [příjmení] M46, [registrační značka] Pojištění bylo sjednáno s účinností od 22. 11. 2012 na dobu neurčitou s pojistným splatným ročně po 592 Kč (běžné pojistné) se splatností k 22. dni v měsíci listopadu kalendářního roku. Součástí smlouvy byly pojistné podmínky pojistitele. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnil, když neuhradil pojistné za období od 22. 11. 2019 do 21. 11. 2020 (viz. Inkasní bilance předpisů a plateb). 6. Z upomínek k zaplacení pojistného ze dne 9. 12. 2019, 27. 12. 2019, 6. 1. 2020, 6. 4. 2020, 13. 5. 2020 a z oznámení o zániku pojištění ze dne 11. 3. 2020 soud zjistil, že pojistná smlouva zanikla v důsledku neuhrazení běžného pojistného ke dni 27. 2. 2020, a že dlužné pojistné za dobu trvání pojištění od 22. 11. 2019 do 27. 2. 2020 činí 166 Kč. A dále, že žalobkyni vznikl nárok na úhradu poplatku za odeslání upomínky ze dne 6. 1. 2020 ve výši po 300 Kč a poplatku za odeslání upomínky ze dne 6. 4. 2020 ve výši 300 Kč (Sazebník vybraných poplatků za vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění), celkem tak dlužná částka činí 766 Kč. 7. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 12. 6. 2020, která byla odeslána téhož dne (viz. Výzva a podací arch ze dne 12. 6. 2020). 8. Z výpisu osob omezených a svobodě osud zjistil, že žalvoaný je ve vazební věznici od 11.8.2020. 9. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniká pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Uplynutím lhůty pojištění zaniká. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1992 Sb., zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 10. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně svůj nárok na dlužné pojistné uplatnila po právu. Alikvotní část pojistného za dobu od 22. 11. 2019 do 27. 2. 2020 a náklady spojené s odesláním upomínek ze dne 6. 1. 2020 a 6. 4. 2020 činí žalovanou částku. Současně žalobkyni náleží právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného, když žalobkyně omezila svůj nárok na období od 29. 2. 2020 do 21. 8. 2020, a to v kapitalizované výši 37 Kč. Soud zároveň neshledal důvody pro stanovení delší lhůty k plnění než 3 dny, neboť žalovaný neuvedl nic, z čeho by bylo možné dovodit, že by byl ochoten dlužnou částku uhradit ze zdrojů, k nimž bude mít přístup v konkrétní době. Soud přihlédl i k tomu, že žalovaná pohledávka byla splatná již 22.11.2019, tedy 9 měsíců před omezením žalovaného na svobodě (výrok pod bodem I.). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 766 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud neshledal se shodných důvod jako při určení lhůty k plnění soudního rozhodnutí důvody, pro něž by soud neměl přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem II.).