18 C 386/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 7 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] p. l. c., se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 20. 3. 2015 smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne 17. 5. 2015. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky, když dne 17. 5. 2015 zápůjčku ani částečně nesplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně proto požadovala též zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné částky od 18. 5. 2015 až do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu a své stanovisko nezměnila ani ve svém následném písemném doplnění žaloby. Žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. 5. Žalobkyně tvrdila, že smlouvou o zápůjčce je listina nazvaná [jméno] application info, když však z této listiny žádný závazek právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného nevyplývá. Žalobkyně dále tvrdila, že předání prostředků zápůjčky žalovanému vyplývá z prohlášení [číslo] ze dne 20. 3. 2015 týkajícího se zápůjčky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému ve výši 7 000 Kč, splatné dne 17. 4. 2015, soudu předložené prohlášení však není žalovaným podepsáno. Žalovaným je podepsáno pouze prohlášení týkající se úvěru splatného již dne 15.4.2015, který měl být žalovanému, dle časového údaje připojeného k podpisu, poskytnuta téhož dne. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [anonymizována tři slova] a žalobkyní dne 21. 12. 2017, že došlo k postoupení„ balíku“ pohledávek. Z přílohy k této smlouvě má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným je uvedena mezi postupovanými pohledávkami, a to na řádku [číslo]. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2018 a podacího archu ze dne 18. 1. 2018 má soud za prokázané, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a že zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky přípisem - výzva k uhrazení dluhu, předžalobní upomínka - ze dne 2. 4. 2020, včetně podacího archu z 16. 4. 2020. 8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 9. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 10. Na základě shora uvedeného dospěl soudu k závěru, že žalobkyně má za žalovaném pohledávku v žalované výši, když prokázala, že její právní předchůdkyně předala dne 20.3.2015 žalovanému částku 7 000 Kč, kterou se žalovaný v Prohlášení [číslo] zavázal vrátit do 15.4.2015, přičemž tuto pohledávku žalobkyně následně nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Soud proto její žalobě vyhověl a přiznal jí v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to v rozsahu, v němž se žalovaná přiznání úroku z prodlení v žalobě domáhala. Tří denní lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok I.). 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky; dále 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).