19 C 9/2021-16 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2020 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 2 835 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků na základě zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a dne 1. 6. 2006 splnil svou povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tímto pak žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši stanovené shora uvedeným zákonným předpisem. Jelikož však žalovaný této své povinnosti nedostál, když neuhradil televizní poplatky za měsíce listopad 2017 až únor 2019, dále za měsíc květen 2019 a za měsíce říjen 2019 až leden 2020, vznikl mu tak z tohoto titulu vůči žalobkyni dluh v celkové výši 2 835 Kč, když výše poplatku za předmětné období činila 135 Kč měsíčně. Poplatek je splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Protože nebyl televizní poplatek žalovaným ani přes výzvu žalobkyně uhrazen včas, je žalobkyně oprávněna požadovat též zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského, a to z každé jednotlivé platby od prvého dne prodlení s jejím zaplacením, ve výši kapitalizované ke dni sepisu žaloby, tedy ke dni 15. 10. 2020, v částce 496,07 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud vycházel z následujícího spisového materiálu, a to z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpisu z evidence České pošty s. p. ze dne 16. 9. 2020, z upomínky ze dne 15. 3. 2020 s přehledem nezaplacených předpisů včetně dodejky, z upomínky ze dne 27. 5. 2020 včetně dodejky, z upomínky ze dne 15. 7. 2020 s přehledem nezaplacených předpisů včetně dodejky, jakož i ze specifikace výpočtu příslušenství. 5. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný se v měsíci červnu 2006 přihlásil pod spojovacím číslem SIPO [číslo] do evidence poplatníků televizních poplatků, čímž mu vůči žalobkyni vznikla povinnost hradit tento poplatek vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se žalovaný stal poplatníkem. Žalovaný však tuto svou povinnost vůči žalobkyni řádně neplnil, když ani přes písemné upomínky ze strany žalobkyně neuhradil poplatky celkem za 21 měsíců, konkrétně za měsíce listopad 2017 až únor 2019, za měsíc květen 2019 a za měsíce říjen 2019 až leden 2020, vždy ve výši 135 Kč měsíčně, čímž mu z tohoto titulu vznikl dluh v celkové výši 2 835 Kč, jehož zaplacení včetně zákonného úroku z prodlení se žalobkyně nyní soudní cestou domáhá. 6. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Dle ustanovení § 3 odst. 2 tohoto zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 7. Ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 citovaného zákona poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Dle § 10 tohoto zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 9. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 10. V dané věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z obsahu listin založených ve spise má soud za zjištěné, že žalovanému jakožto fyzické osobě vznikla jeho přihlášením do evidence poplatníků televizních poplatků zákonná povinnost hradit televizní poplatek ve stanovené výši a datu splatnosti a dále že žalovaný tuto svou povinnost vůči žalobkyni řádně a včas neplnil, čímž mu za období od listopadu 2017 do ledna 2020 vznikl z tohoto titulu dluh v celkové výši 2 835 Kč. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, na svou obranu neuvedl žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně co do důvodu či výše zpochybnil. Soud proto žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně má za prokázaný a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku a žalobkyni přiznal požadovanou jistinu ve výši 2 835 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v zákonné výši v částce 496,07 Kč (účtovaným od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou poplatku do vyhotovení žaloby dne 15. 10. 2020), neboť žalovaný nesplnil svou poplatkovou povinnost ve lhůtě její splatnosti, čímž se dostal do prodlení s plněním. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší než zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem pod bodem II. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1 126 Kč, tvořené jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu v částce 400 Kč, a jednak náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 400Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., a to za 2 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 2 úkony právní služby po 100 Kč, celkem tedy 300 Kč, obojí zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představovanou částkou 126 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.