3 C 64/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalovaném jako postupník pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba] (postupitel pohledávky) zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu ze smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] ze dne 22. 2. 2019, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 38 000 Kč s tím, že žalovaný se je zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši povinné minimální splátky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 4. Původní věřitel, [právnická osoba] a.s., uzavřela s žalovaným dne 22. 2. 2019 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] ze dne 22. 2. 2019, na jejímž základě byly žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 38 000 Kč s tím, že žalovaný se je zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši povinné minimální splátky. Žalovaný i přes upomínky dluh řádně a včas nesplácel, povinné minimální splátky nehradil. Pohledávka byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 na žalobkyni (prokazuje: smlouva o úvěru, Smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018, včetně příloh, souhrnný výpis z účtu kreditní karty, obchodní podmínky a ceník, prohlášení o okamžité splatnosti dluhu, předžalobní výzva, podací arch). 5. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem (resp. původním věřitelem) a žalovaným byla dne 22. 2. 2019 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť žalobce žalovanému poskytl úvěr ve shora uvedené výši, který se žalovaný zavázal vrátit v měsíčních splátkách navýšených o úroky. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, požadoval žalobce splacení úvěru spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 717 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 539 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 466,11 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.