4 C 279/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 8 112 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“) provozoval toto vozidlo v době od 14. 5. 2019 do 5. 8. 2019 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení. Dle ust. § 4 zákona č. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla mu tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných. Dlužná částka 8 112 Kč se tak skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 7 812 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí shora citovaný zákon č. 168/1999 Sb. vynásobené počtem dní (tj. sazba 93 Kč x 84 dní), kdy nebylo vozidlo pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván, avšak žalovaný dluh přesto neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Vozidlo žalovaného tovární značky BMW, [registrační značka], [VIN kód] bylo v době od 14. 5. 2019 do 5. 8. 2019 ve vlastnictví žalovaného, když předmětné vozidlo zakoupil od předchozího vlastníka, [jméno] [příjmení] (viz Výdej dat z registru vozidel MěÚ [obec] č.j. [spisová značka] ze dne 1. 11. 2021, kupní smlouva ze dne 20. 12. 2018). Pojištění vozidla u [právnická osoba] (č. smlouvy [číslo]) trvalo od 25. 7. 2018 do 15. 1. 2019, od 14. 5. 2019 pak vozidlo pojištěno nebylo do 5. 8. 2019. Od 6. 8. 2019 do 12. 11. 2019 pak bylo vozidlo opět pojištěno u společnosti [právnická osoba] V důsledku nepojištění vozidla vznikla vlastníku vozidla, tedy žalovanému, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, ve výši stanovené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pro osobní automobily nad 2 500 cm³, tj. 93 Kč/den x 84 dní, celkem tedy 7 812 Kč. Dále žalovanému ze zákona vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění pohledávky. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 1. 10. 2020 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za období od 14. 5. 2019 do 5. 8. 2019 ve výši 7 812 Kč a k úhradě nákladů uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč nejpozději do třiceti dnů od doručení výzvy a zároveň žalovaného vyzvala, aby v případě, že údaje obsažené ve výzvě (specifikace vozidla, doba bez pojištění, vlastnictví žalovaného k předmětnému vozidlu) nejsou pravdivé, toto žalobkyni ve stejné lhůtě sdělil a prokázal tak případně neexistenci své povinnosti hradit daný příspěvek. Dle záznamu sledování zásilek poštovního orgánu byla žalovanému výzva uložena k vyzvednutí dne 26. 3. 2020 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 26. 3. 2020, detailní informace k zásilce). Na výzvu pak žalovaný nikterak nereagoval, příspěvek nepojištěných neuhradil a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázal. Žalobkyně následně ještě dne 16. 7. 2020 a dne 27. 8. 2020 žalovaného znovu o zaplacení upomenula a vyzvala jej k úhradě dlužného příspěvku nepojištěných a nákladů na uplatnění (viz Upomínka ze dne 16. 7. 2020 a dne 27. 8. 2020). Žalovaný na výzvy nikterak nezareagoval. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 10. 2020 byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak bez odezvy (viz Předžalobní upomínka ze dne 1. 10. 2020, poštovní podací arch). Žalobkyně požaduje z dlužné částky ve výši 8 112 Kč úrok z prodlení ode dne 10. 6. 2020 do zaplacení. 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o povinném ručení“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a do doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Podle § 4 odst. 1 zákona o povinném ručení vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 9. Podle § 4 odst. 3 zákona o povinném ručení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2., a výše denní sazby podle druhu vozidla 10. Podle § 4 odst. 4 zákona o povinném ručení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 11. Podle § 4 odst. 7 zákona o povinném ručení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 12. Podle § 2 odst. 1 písmena i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3 ve výši 93 Kč. 13. Podle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o povinném ručení činní 300 Kč. 14. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vlastníkem vozidla tovární značky BMW, [registrační značka], [VIN kód], v době, kdy na předmětné vozidlo nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019, tj. po dobu celkem 84 dní, ač tuto povinnost stanoví § 1 odst. 2 písm. a) zákona o povinném ručení. Žalobkyně prokázala, že obeslala žalovaného ve smyslu § 4 odst. 7 zákona o povinném ručení výzvou k úhradě, včetně poučení, že splatnost příspěvku nastává po uplynutí třiceti dnů ode dne doručení této výzvy. Vzhledem k tomu, že denní sazba příspěvku činní 93 Kč dle § 2 odst. 1 písmena i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., za dobu 84 dní pak představuje základ příspěvku částku 7 812 Kč. Pokud jde o náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, na tyto žalobkyni vznikl v souladu s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. nárok. Žalobě proto soud vyhověl v celém jejím rozsahu včetně přiznání příslušenství, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v zákonné výši, tj. dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 11 415 Kč ode dne následujícího po marném uplynutí třiceti denní zákonem stanovené lhůty, tj. od 10. 6. 2020, do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro stanovení lhůty odlišné či úhradu dluhu ve splátkách neshledal důvody. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a) a d) ve spojení s § 14b, odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši 252 Kč, celkem tak 2 252 Kč. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu s ohledem na to, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru, který je žalobkyní uplatňován opakovaně, jedná se o věc z neuhrazeného pojistného, tedy skutkově i právně obdobn