4 C 281/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Tento rozsudek obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 150 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně je poskytovatelem služeb elektronických komunikací a provozuje vlastní síť elektronických komunikací, prostřednictvím které umožňuje účastníkům využívat služeb jiných subjektů. Poskytuje tedy tzv. služby třetích stran. Žalobkyně se žalovaným dne 11. 6. 2019 uzavřela účastnickou smlouvu [číslo] na základě které se žalovanému zavázala poskytnout veřejně dostupné služby elektronických komunikací vč. služeb třetích stran. Žalovaný využíval služby žalobkyně a jejich prostřednictvím i tzv. služby třetích stran. Předmětem smlouvy byl i pronájem koncového zařízení, za které se žalovaný zavázal hradit měsíčně nájemné ve výši 50 Kč. Pro případ nevrácení pronajatého zařízení se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně tyto služby žalovanému vyúčtovala ve vyúčtování [číslo] splatným dne 5. 3. 2020 za pronájem zařízení ve výši 50 Kč, dále ve vyúčtování [číslo] splatným dne 3. 4. 2020 za pronájem zařízení ve výši 50 Kč, ve vyúčtování [číslo] splatným dne 4. 5. 2020 za pronájem zařízení ve výši 50 Kč a rovněž ve vyúčtování [číslo] spatným dne 13. 10. 2020 za smluvní pokuty z pronájmu zařízení ve výši 4 000 Kč. Žalovaný tak za poskytnuté služby třetích stran dluží žalobkyni celkem částku 4 150 Kč. Žalovaný tyto služby neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: 5. Účastníci řízení dne 11. 6. 2019 uzavřeli účastnickou smlouvu [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby. Předmětem smlouvy byl i nájem koncového zařízení, za které se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši 50 Kč měsíčně. Dále se žalovaný pro případ nevrácení nebo poškození koncového zařízení uhradit smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že souhlasí se Všeobecnými podmínkami žalobkyně. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala nájemné ve vyúčtování [číslo] splatným dne 5. 3. 2020 ve výši 50 Kč, dále ve vyúčtování [číslo] splatným dne 3. 4. 2020 ve výši 50 Kč, ve vyúčtování [číslo] splatným dne 4. 5. 2020 ve výši 50 Kč a ve vyúčtování [číslo] spatným dne 13. 10. 2020 vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Celkem tak žalovaný dluží částku ve výši 4 150 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 6. 2021. 6. Na základě takto zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby třetích stran a žalovaný se podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, součástí uvedené smlouvy bylo i ujednání o nájmu koncového zařízení ve smyslu § 2201 zákona č. 89/2012Sb., občanský zákoník. Žalobkyně nájemné za nájem koncového zařízení vyúčtovala v celkové výši 150 Kč, taktéž žalobkyně žalovanému vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 4 150 Kč v souladu s účastnickou smlouvou a ustanovením § 2048 občanského zákonu. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by výše uvedenou částku uhradil, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1970 o.z. vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti nejpozději vydané faktury, tj. ode dne 14. 10. 2020, do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za zastupování advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a. t.; dále z odměny a náhrad zástupce žalobkyně 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).