4 C 64/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 5 899,68 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 30. 7. 2019 Rámcovou smlouvu o finančních službách [číslo] (dále jen smlouva o účtu), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, a to až do limitu ve výši 5 000 Kč. Debetní zůstatek běžného účtu byl úročen sazbou 18,9 % ročně, s tím, že se úrok započítával do výše kontokorentu (jistiny). Žalovaný však povolený debet přečerpal, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byl povinen vyrovnat s tím, že ode dne vzniku debetního zůstatku až do doby jeho vyrovnání byl žalovaný povinen hradit právní předchůdkyni žalobkyně vedle dohodnutého úroku i úrok z prodlení v zákonné výši. Ani přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně však debetní zůstatek ze strany žalovaného vyrovnán nebyl, přičemž v důsledku tohoto právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku dne 1. 3. 2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, přičemž k tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 5 899,68 Kč, úrok z úvěru 73,50 Kč a úrok z prodlení 24,28 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020, s účinností ke dni 1. 12. 2020, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem odeslaným dne 28. 12. 2020. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1. 3. 2020 do dne postoupení pohledávky, tj. do dne 1. 12. 2020, nebylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným částku 5 899,68 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky 3. 2. 2021, a přesto žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Účastníci se k výzvě nevyjádřili, soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30. 7. 2019 Rámcovou smlouvu o finančních službách [číslo] (Smlouva o účtu), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet a téhož dne i smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě níž byl žalovaný oprávněn přečerpat zůstatek na běžném účtu o 5 000 Kč, s tím, že záporný zůstatek bude úročen sazbou 18,9 % ročně a uhradí ho nejpozději do 1 roku (viz. Smlouva o účtu ze dne 30. 7. 2019, Smlouva o kontokorentním úvěru ze dne 30. 7. 2019, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]). Na uvedeném účtu žalovanému vznikl tzv. nepovolený debetní zůstatek, který byl žalovaný povinen vyrovnat, a který narůstal o úrok z prodlení. Jelikož žalovaný neuhrazenou debetní částku nezaplatil, zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně celou pohledávku přípisem ze dne 3. 3. 2020 a vyzvala žalovaného k její neprodlené úhradě a zároveň celou pohledávku ve výši 5 899,68 Kč, včetně úroku z prodlení, dne 2. 3. 2020 převedla na evidenční účet pohledávek č. [bankovní účet] (viz. Poslední výzva před podáním žaloby ze dne 3. 3. 2020, Výpis z účtu žalovaného za celé smluvní období). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020, s účinností od 1. 12. 2020, na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 28. 12. 2020 (viz. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020, Seznam postoupených pohledávek, Potvrzení o zaplacení kupní ceny, Dohoda o úplatě ze dne 30. 11. 2020, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 12. 2020 včetně podacího lístku ze dne 28. 12. 2020). Ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 1. 12. 2020 činila pohledávka za žalovaným celkem částku ve výši 7 169,36 Kč sestávající ze zůstatku úvěru ve výši 5 899,68 Kč, z úroku z úvěru ve výši 794,80 Kč a úroku z prodlení ve výši 474,88 Kč, oboje naběhlé do dne 1. 12. 2020 (viz. Podklady pre súdne konanie ze dne 1. 12. 2020, Oznámení o úrokových sazbách [právnická osoba], Obratová historie – ZUV, [právnická osoba], pro bankovní obchody). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání (viz. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3. 2. 2021, včetně podacího lístku ze dne 3. 2. 2021). 6. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanského zákoníku“) se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 7. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Ve smyslu ustanovení § 1698 věta prvá občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 občanského zákoníku od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 13. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavřen