5 C 13/2017 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva k nepatrné části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], obci [obec], specifikované ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, a vymezené ve výroku uvedeným geom. plánem, v rozsahu stávajícího oplocení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], část [územní celek], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun na [list vlastnictví]. Vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], část [územní celek] (dále jen„ pozemek [číslo]“), o výměře 376 m2, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun na [list vlastnictví] je žalovaný, přičemž žalobkyně je vlastnicí sousedního pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], část [územní celek] (dále jen„ pozemek [číslo]“), o výměře 248 m2, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun na [list vlastnictví]. Dne 15. 1. 2016 během kontrolní prohlídky prováděné geodetem na žádost žalovaného bylo zjištěno, že oplocení mezi uvedenými pozemky nekoresponduje s hranicí pozemků, která je zachycena v katastru nemovitostí, kdy v části sousedící s pozemní komunikací [spisová značka] (nejširší část) je odchylka 0,61 metru a plot tak zasahuje oproti hranici v katastru na pozemek žalovaného. Současné oplocení bylo dle tvrzení žalobkyně vybudováno asi před [číslo] lety rodinou žalovaného a od té doby s ním nebylo manipulováno. Teprve až při zaměření hranice pozemků dne 15. 1. 2016 žalobkyně poprvé zjistila, že plot mezi pozemky [číslo] ve vlastnictví žalovaného a [číslo] ve vlastnictví žalobkyně neprobíhá dle skutečné hranice zanesené v katastru nemovitostí, a žalobkyně tak užívá i velmi nepatrnou část pozemku ve vlastnictví žalovaného. Den 15. 1. 2016 je tak prvním okamžikem, kdy se žalobkyně o nesouladu skutečné a faktické hranice pozemků dozvěděla. Žalobkyně nabyla pozemek [číslo] spolu s dalšími nemovitostmi včetně domu [adresa] v obci [část obce] na základě kupní smlouvy ze dne 12. 7. 2010, s právními účinky vkladu ke dni 20.7.2010 od [právnická osoba] s.r.o., [IČO], která předmětné nemovitosti nabyla na základě usnesení o příklepu ze dne 6. 5. 2009, s právní mocí dne 30.5.2009. V období od 31. 3. 2005 do 30. 5. 2009 byly vlastníkem pozemku [číslo] manželé [příjmení], když ani oni si podle žalobkyně nebyli vědomi jakýchkoliv nesrovnalostí ohledně hranice pozemku. Po celou dobu, tedy od 31. 3. 2005 do 15. 1. 2016, tak byla sporná část pozemku [číslo] v rozsahu stávajícího oplocení pozemku [číslo] užívána žalobkyní a jejím právními předchůdci jako vlastní, aniž by pochybovali o tom, že nejsou vlastníky celého pozemku v rozsahu jeho oplocení či, že skutečná hranice mezi pozemky [číslo] a [číslo] se nachází nepatrně jinde, než probíhá plot. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalobkyně spatřuje v tom, že faktický stav je v rozporu se stavem zápisu v katastru nemovitostí a tento rozpor je třeba odstranit. Navíc vlastnická práva žalobkyně, která nabyla na základě vydržení, svým jednáním zpochybňuje žalovaný, který podal k [stát. instituce] žádost o odstranění stávajícího oplocení. V návaznosti na vyjádření žalovaného žalobkyně doplnila, že jí není známo, že by si kterýkoliv z jejích právních předchůdců byl vědom toho, že oplocení nekoresponduje s hranicí pozemků dle katastrální mapy, či na to jakýkoliv z nich byl žalovaným upozorněn. Nicméně i kdyby manželé [příjmení], kteří vlastnili pozemek [číslo] v době, kdy byl zbudován plot, o tomto věděli, takto nesdělili svým právním nástupcům, manželům [příjmení], a žalobkyně tak neměla možnost se o uvedené disproporci dozvědět. V neposlední řadě nelze ze skutečnosti, že žalobkyně vzala výsledek měření ze dne 15. 1. 2016 jako fakt, dovozovat, že by uznala vlastnické právo žalovaného ke sporné části pozemku. Stran níže uvedené argumentace žalovaného tzv. ortofoto mapou na stránkách ČÚZK, žalobkyně uvedla, že se jedná pouze o orientační aplikaci a s ohledem na minimální výměru sporné části by za účelem zjištění přesných hranic bylo třeba pozemky dodatečně odborně zaměřit. 2. Žalovaný nárok vznesený žalobkyní neuznal, neboť je přesvědčen, že nejsou splněny zákonné podmínky pro vydržení. K výstavbě plotu podle žalovaného došlo v 80. letech minulého století na základě dohody tehdejších vlastníků sousedících pozemků, a to paní [jméno] [příjmení], matky žalovaného, a pana [jméno] [příjmení]. Oba v té době věděli, že plot se nestaví přesně podle hranice, neboť ta byla na obou stranách pozemku přesně stanovena betonovou podezdívkou a sloupkem z 60. let. Z tohoto důvodu nenastaly mezi sousedy nikdy spory o polohu společné hranice. Ty začaly až zhruba v srpnu 2015, kdy se pán od žalobkyně dotazoval žalovaného, zda by mohl namísto stávajícího plotu postavit plot nový. Žalovaný mu sdělil, že plot je v jeho vlastnictví a o výměnu nestojí. V říjnu 2015 žalobkyně měnila oplocení kolem svého pozemku a zároveň vyměnila i dřevěnou výplň stávajícího plotu o délce 50 cm mezi betonovou podezdívkou s ocelovým sloupkem o průměru 10 cm a sloupkem o průměru 5 cm, který byl ve vlastnictví žalovaného. Následně žalobkyně odstranila ještě na druhé straně společné hranice ocelový sloupek, který byl také ve vlastnictví žalovaného. Skutečná hranice je navíc podle žalovaného zřejmá i v terénu a v katastrálních mapách přístupných přes internet a není tak možné, aby žalobkyně o špatném umístění plotu nevěděla. Při jednání ve věci samé žalovaný doplnil, že s žalobkyní o tom, že plot nebyl postaven přesně podle hranice, mluvil poprvé dne 3. 11. 2015. S právními předchůdci žalobkyně, manželi [příjmení], o tom nemluvil vůbec a nikdy je na to, že by skutečná hranice mezi pozemky [číslo] a [číslo] probíhala jinde, než je postaven plot neupozornil. Dále tvrdil, že již v roce 2010 byl geodetem Ing. [příjmení] vypracován nákres, ze kterého je zřejmé, kudy skutečná hranice probíhá. S tímto nákresem pak žalobkyně v prosinci 2015 přišla k jednání na [stát. instituce]. V návaznosti na geometrický plán [číslo] který žalobkyně předložila jako poslední, žalovaný sporoval, že tento neodpovídá skutečnému stavu, neboť v něm není správně zakresleno uskakující oplocení a výměra 8 m2 se liší od původně uváděné výměry 6 m2. 3. Soud z níže uvedených důkazů, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl k následujícím zjištěním: 4. Návrh žalovaného na doplnění dokazování výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], stejně tak jako návrhy žalobkyně na doplnění dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení], manželů [příjmení], [jméno] [příjmení] a příp. účastnickým výslechem žalobkyně, soud zamítl, neboť je shledal nadbytečnými, když skutečnosti zjištěné již provedenými důkazy byly zcela dostačující k vydání konečného rozhodnutí ve věci samé. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni 23. 6. 2016, [list vlastnictví], na č.l. 5 spisu soud zjistil, že žalobkyně je s právními účinky vkladu ke dni 20.7.2010 vlastníkem pozemků parc. [číslo] spolu s budovami v k.ú. [obec], [územní celek]. Pozemek [číslo] je zahrada o rozloze 248 m2. 6. Z kupní smlouvy ze dne 12. 7. 2010 na č.l. 6 soud zjistil, že žalobkyně nabyla pozemky parc. [číslo] spolu s budovami od [právnická osoba] s.r.o. za kupní cenu 1 390 000 Kč. Tato společnost se stala vlastníkem nemovitostí na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 6. 5. 2009, s právní mocí dne 30.5.2009. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni 6. 1. 2017, [list vlastnictví], na č.l. 8 spisu soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem pozemků parc. [číslo] spolu s budovami v k.ú. [obec], [územní celek]. Pozemek parc. [číslo] je zahrada o rozloze 376 m2. 8. Z protokolu o vytyčení hranice pozemku ze dne 15. 1. 2016 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] na č.l. 9 spisu soud zjistil, že dne 15. 1. 2016 byl na žádost žalovaného vytyčen bod [číslo] na hranici mezi pozemky [číslo], [číslo] a parc. [číslo] bod [číslo] na hranici mezi pozemky [číslo], [číslo] a parc. [číslo]. Žádný z účastníků, kteří byli oba přítomni, neměl k vytyčeným bodům, které byly v terénu označeny pl. mezníky, připomínky. 9. Z vytyčovacího náčrtu ze dne 15. 1. 2016 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] na č.l. 10-12, [číslo], spisu soud zjistil, že plot mezi pozemky [číslo] a [číslo] není postaven přesně na hranici pozemků zakreslené v katastru nemovitostí. Rozdíl v nejširším místě mezi faktickým stavem (plot) a skutečným stavem (stav zakreslený v katastru nemovitostí) je 0,61 m. Celková plocha sporné části je 6 m2. 10. Z oznámení zaslaného žalobkyni na č.l. 13 spisu soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobkyni, aby respektovala geodetem vyměřenou hranici mezi pozemky, tzn. odstranila oplocení, které zbudovala na pozemku žalovaného a zdržela se zásahů do oplocení ve vlastnictví žalovaného. 11. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni 1. 5. 2009, [list vlastnictví], na č.l. 15 spisu soud zjistil, že vlastníkem pozemku [číslo] byli od 31. 3. 2005 manželé [příjmení]. 12. Z dopisu PZ