6 C 38/2021-19 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2021 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení dlužné částky 9.250 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené půjčky na základě smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 30. 11. 2007 mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], a žalovaným. Tvrdil, že na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému po posouzení její bonity finanční obnos ve výši 10.000 Kč, který žalovaný téhož dne v hotovosti převzal s tím, že se zavázal věřiteli vrátit celkovou částku 16.960 Kč, sestávající z jistiny ve výši 10.000 Kč a ze souhrnného poplatku v částce 6.960 Kč, v 53 týdenních splátkách po 320 Kč (pod sankcí ztráty výhody splátek). Tomuto svému závazku však nedostál (uhradil pouze 7.710 Kč), přičemž smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. 5. 12. 2008 Smlouvou ze dne 19. 6. 2015 pak právní předchůdce žalobce nejprve postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným s účinností k datu 1. 7. 2015 postupníkovi SECAPITAL S.á.r.l., který ji následně postoupil žalobci další smlouvou ze dne 24. 8. 2018 (s účinností k témuž dni); o těchto skutečnostech byl žalovaný písemně vyrozuměn. Ke dni prvého postoupení činil nesplacený zůstatek pohledávky celkem 9.250 Kč a představoval jej nesplacený zůstatek jistiny (úhrady provedené žalovaným byly započteny nejprve na příslušenství pohledávky – souhrnný poplatek, a až následně pak na jistinu). Jelikož žalovaný ode dne postoupení pohledávky až doposud na tento svůj dluh neposkytl žádné další plnění a nereagoval ani na zaslanou předžalobní upomínku, domáhal se žalobce zaplacení dluhu ve výši 9.250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jdoucím z dlužné (již dříve splatné) jistiny ode dne následujícího po dni účinnosti postoupení pohledávky, tedy ode dne 2. 7. 2015, až do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 11. 2007 ve spojení se smluvními podmínkami, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2015, resp. 19. 6. 2015, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, potvrzení o úplatě a poštovního podacího archu, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 8. 2018, resp. 24. 8. 2018, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 9. 2018 a poštovního podacího archu, z výpisu žalobce i jeho právního předchůdce (postupitele) z příslušných obchodních rejstříků, jakož i z výzvy před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2021 včetně poštovního podacího archu. 5. Na základě uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož původní věřitel [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo], [ulice a číslo], uzavřel se žalovaným jako dlužníkem dne 30. 11. 2007 smlouvu o půjčce, na jejímž základě mu poskytl v hotovosti peněžní prostředky v částce 10.000 Kč. Převzetí tohoto obnosu žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s půjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit tomuto věřiteli celkovou částku 16.960 Kč, představovanou jistinou půjčky ve výši 10.000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 6.960 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč s první splátkou splatnou 7. dne od data uzavření smlouvy. Smluvní strany se pak ve smluvních podmínkách (článek 5.) dohodly, že splátky žalovaným uhrazené budou započítávány nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném zaplacení na vlastní částku půjčky. Pro případ neuhrazení splátky pak byl právní předchůdce žalobce oprávněn žádat zaplacení celého nesplaceného zůstatku půjčky a poplatku (úroku) v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Smlouvou ze dne 19. 6. 2015 pak právní předchůdce žalobce postoupil svou pohledávku za žalovaným v aktuální výši zůstatku [číslo] [právnická osoba] S.á.r.l., 9 rue du Laboratoire, Lucemburk L [číslo], Lucemburské velkovévodství, reg. č. B [číslo], který ji následně postoupil smlouvou ze dne 20. 8. 2018, resp. 24. 8. 2018, žalobci (existence žalobce i jeho právního předchůdce je dokládána výpisy z příslušných obchodních rejstříků). Žalovaný pak byl o každé této skutečnosti písemně vyrozuměn. Nereagoval však ani na následující předžalobní výzvu, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení. 6. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Dle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určení podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle ustanovení § 524 občanského zákoníku může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 9. Ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, ve shora uvedeném znění, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, resp. (s účinností ode dne 1. 1. 2014) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 10. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobce za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný spolu platně uzavřeli smlouvu o půjčce (ve smyslu shora citovaného zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, který soud s ohledem na vznik smluvního vztahu – datum uzavření smlouvy – na věc použil), dle níž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout a skutečně i poskytl žalovanému peněžní prostředky v částce 10.000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnuté prostředky uhradit spolu se souhrnným poplatkem (úrokem) ve sjednaných splátkách započtených v pořadí nejprve na úrok. Protože však poskytnutá půjčka nebyla řádně splácena, vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na vrácení poskytnutého a dosud zcela nesplaceného plnění včetně příslušenství. Žalovaný však doposud svůj dluh zcela nevyrovnal, neboť k doplacení jí ještě zbývá na jistině 9.250 Kč (dle tvrzení žalobce, která žalovaný nijak nezpochybnil, bylo zaplaceno pouze 7.710 Kč; uhrazené splátky byly v souladu se smlouvou započteny nejprve na úrok v původní částce 6.960 Kč a ve zbývající částce 750 Kč na jistinu). V řízení bylo dále zjištěno, že předmětná pohledávka byla následně právním předchůdcem žalobce postoupena dalšímu subjektu, který ji posléze postoupil žalobci – ten se tím stal aktivně věcně legitimovaným k vymáhání dlužné částky. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné námitky ani skutečnosti, jimiž by oprávněnost nároku žalobce či jeho výši zpochybnil. Z uvedeného je tedy zřejmé, že své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy ani přes opakované výzvy zcela nesplnil, neboť poskytnutou půjčku do dnešního dne nesplatil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 9.250 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, jdoucím z dlužné jistiny ve výši 9.250 Kč ode dne 2. 7. 2015, tedy v návaznosti na postoupení pohledávky, až do zaplacení (ač se celý dluh stal splatným již dříve). Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v