7 C 128/2019 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 2 803,18 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným Smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetního zůstatku a vznikla mu tak povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Ani přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně však debetní zůstatek ze strany žalovaného vyrovnán nebyl, přičemž v důsledku právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku za žalovaným dne 1.2.2017 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. Ke dni převedení činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 803,18 Kč a úrok z prodlení 39,44 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.5.2017, s účinností ke dni 1.6.2017, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem odeslaným dne 13.6.2017. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným částku ve výši 2 908,46 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru ve výši 2 803,18 Kč a úroku z prodlení do 1.6.2017 ve výši 105,28 Kč. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1.2.2017 do dne postoupení pohledávky, tj. do 1.6.2017, nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky, a to výzvou odeslanou dne 29.6.2017. Žalovaný však na dluh v celkové výši 2 803,18 Kč ničeho neuhradil. Na příslušenství pohledávky žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 105,28 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 803,18 Kč od 2.6.2017 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 6.11.2020 tak, že nároky v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu neuznává. Uvedl, že ode dne 10.9.2016 nepobývá na území České republiky. V důsledku epileptického záchvatu dne 8.9.2016 byl během pracovní doby odvezen do nemocnice a v důsledku této události mu byl podnikem, u něhož byl zaměstnán, zrušen s okamžitou platností pracovní poměr. Účet, který mu byl právní předchůdkyní žalobkyně založen, byl pak založen na pokyn zaměstnavatele a byla mu na něj poukazována mzda. Posléze byl však žalovaný odeslán do Polska a veškeré záležitosti spojené se zrušením smlouvy měl vyřídit zástupce firmy [právnická osoba], tj. jeho zaměstnavatel. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Přičemž žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě a žalovaný ve svém vyjádření proti tomuto postupu ničeho nenamítal, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Z Rámcové smlouvy o finančních službách ze dne 22.8.2016 a Smlouvy o účtu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli Smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému zřízen osobní bankovní účet vedený pod číslem [bankovní účet]. Na tomto účtu pak byly sjednány limity pro provádění plateb, a to výběry v hotovosti do výše 20 000 Kč za den a pro platby u obchodníků do výše 50 000 Kč za den. Nedílnou součástí této Smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky České spořitelny a Ceník. 6. Z Podkladů pre súdné konanie ze dne 2.6.2017 pak bylo zjištěno, že na účtu žalovaného vedeného pod č. [bankovní účet] vznikl nepovolený debetní zůstatek, který k 1.6.2017 činil 2 803,18 Kč. Od tohoto dne nebylo na dluh ničeho uhrazeno. 7. Z poslední výzvy před podáním žaloby a výpovědi smlouvy u účtu ze dne 1.2.2017 soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně písemně upozorněn na to, že ke dni 1.2.2017 byla pohledávka za žalovaným převedena na evidenční účet pohledávek č. [bankovní účet]. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 2 842,62 Kč sestávající z nepovoleného záporného zůstatku ve výši 2 803,18 Kč a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 39,44 Kč. 8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.5.2017, seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13.6.2017 včetně kopie podacího lístku ze dne 13.6.2017 pak bylo soudem zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 1.6.2017 převedena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný následně písemně vyrozuměn. 9. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28.6.2017 včetně kopie podacího lístku ze dne 29.6.2017 má soud za prokázané, že před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 2 925,38 Kč, a to nejpozději do 8.7.2017. 10. Z jiných než se shora uvedených listin soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 11. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22.8.2016 Smlouvu o účtu a Rámcovou smlouvu o finančních službách, na základě které mu byl zřízen účet č. [bankovní účet]. Žalovanému vznikl tzv. nepovolený debetní zůstatek na účtu, který byl povinen vyrovnat. Jelikož žalovaný neuhrazenou debetní částku neuhradil, byla pohledávka ve výši 2 842,62 Kč dne 1.2.2017 převedena na evidenční účet pohledávek č. [bankovní účet] a žalovaný byl vyzván k vyrovnání dluhu. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena, na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.5.2017, s účinností od 1.6.2017, na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 13.6.2017. Ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 1.6.2017 činila pohledávka za žalovaným celkem částku ve výši 2 908,46 Kč sestávající se ze zůstatku úvěru ve výši 2 803,18 Kč a úroku z prodlení do 1.6.2017 ve výši 105,28 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání. 12. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Podle ust. § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanského zákoníku“), se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 13. Podle ust. 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle ust. § 1968 věta prvá a násl. občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že účastníci v souladu s ustanovením § 2662 občanského zákoníku platně uzavřeli dne 22.8.2016 Smlouvu o účtu, na základě které byl žalovanému účet č. [bankovní účet] s limity plateb, přičemž žalovaný se zavázal nepřekročit tyto sjednané výše. Žalovaný porušil své povinnosti, když se dostal do tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnal a žalobkyně má tak právo na zaplacení dlužné částky ve výši 2 803,18 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.5.2017 pak byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 6.11.2020 namítal, že účet byl zřízen na pokyn jeho zaměstnavatele za účelem výplaty mzdy a po návratu žalovaného do Polska měl tento účet zrušit opět jeho zaměstnavatel jako zmocněnec. S ohledem na toto vyjádření soud konstatuje, že žalovaný v tomto případě nese plnou odpovědnost za dluh vůči žalobkyni, neboť Smlouva o účtu, jakož i Rám