12 C 196/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Berouně dne 19. 5. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení dlužné částky ve výši 25 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že je provozovatelem fotbalového stadionu [název] [anonymizováno] [obec], kde jsou pravidla chování návštěvníků upravena Návštěvním řádem Stadionu, který je umístěn u každého vstupu na Stadion, na viditelném místě. Každý návštěvník Stadionu nákupem vstupenky stvrzuje, že se seznámil s Návštěvním řádem, porozuměl mu a zavazuje se, že jej bude respektovat a dodržovat. Žalovaný se dne 26. 10. 2019 zúčastnil na Stadionu fotbalového utkání [příjmení] ligy. V průběhu konání žalovaný odpálil pyrotechnický prostředek, čímž porušil jednání, které je zakázáno dle § 6 odst. 2 písm. e) Návštěvním řádem. Žalovanému byla v přestupkovém řízení uložena pokuta a omezující opatření. Jelikož ale žalovaný porušil Návštěvní řád, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 25 000 Kč splatnou do 5 dnů od doručení výzvy k úhradě, která mu byla odeslána dne 30. 3. 2022. Žalovaný si výzvu k zaplacení nepřevzal a dlužnou smluvní pokutu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, současně se nejedná o věc uvedenou v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a žalobkyně výslovně souhlasila již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a o.s.ř. vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: 5. Žalobkyně je provozovatelkou fotbalového stadionu [název] [anonymizováno] [obec], kde jsou pravidla chování návštěvníků upravena Návštěvním řádem Stadionu, který je umístěn u každého vstupu na Stadion, na viditelném místě. Každý návštěvník Stadionu nákupem vstupenky stvrzuje, že se seznámil s Návštěvním řádem, porozuměl mu a zavazuje se, že jej bude respektovat a dodržovat. Žalovaný se dne 26. 10. 2019 zúčastnil na Stadionu fotbalového utkání [příjmení] ligy. V průběhu konání žalovaný odpálil pyrotechnický prostředek, čímž porušil jednání, které je zakázáno dle § 6 odst. 2 písm. e) Návštěvním řádem. Žalovanému byla v přestupkovém řízení uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a omezující opatření na dobu 5 měsíců spočívající v zákazu vstupu na fotbalový stadion [název] [anonymizováno] [obec] – [příjmení] [příjmení]. Jelikož ale žalovaný porušil Návštěvní řád, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 25 000 Kč dle § 6 odst. 4 bodu 6 Návštěvního řádu, splatnou do 5 dnů od doručení výzvy k úhradě ze dne 21. 3. 2022, která mu byla odeslána dne 30. 3. 2022. Žalovaný si výzvu k zaplacení nepřevzal a dlužnou smluvní pokutu neuhradil (prokazuje: Návštěvní řád [příjmení] [příjmení] s účinností od 20. 6. 2018, vstupenka, rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo] č.j. MČ P7 [číslo] [spisová značka] ze dne 7. 7. 2020, Výzva k úhradě smluvní pokuty ze dne 21. 3. 2022 včetně kopie poštovní doručenky ze dne 30. 3. 2022, Manuál). 6. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. e) Návštěvního řádu [příjmení] [příjmení] je návštěvníkům zakázáno zapalovat nebo odstřelovat pyrotechnické výrobky (tj. zejména ohňostroje, světlice, dýmovnice, dělbuchy aj.), zakládat oheň. 8. Podle ustanovení § 6 odst. 4 bodu 6 Návštěvního řádu [příjmení] [příjmení] každý, kdo poruší zákaz či omezení vyplývající z ustanovení § 6 odst. 2 písm. a, d, e, f, k, p Návštěvního řádu je povinen, za každé takovéto jednotlivé porušení povinnosti uhradit společnosti [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 25 000 Kč. 9. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 10. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že žalovaný se zúčastnil fotbalového zápasu konaném na fotbalovém stadionu provozovaném žalobkyní, kde se dopustil porušením Návštěvního řádu, přičemž za toto porušení mu byla v souladu s ustanovením Návštěvního řádu udělena smluvní pokuta ve výši 25 000 Kč. Žalovaný však smluvní pokutu vůči žalobkyni doposud neuhradil. K žalobě se pak nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že tedy žalovanému výrokem I. rozsudku uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 11. 5. 2022 do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 9 962 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 250 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 6 300 Kč dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 2 100 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, výzva k plnění) a z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1 512 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).