12 C 364/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení pohledávky ve výši 1 213 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela, na základě objednávky služeb podepsané žalovaným, Účastnickou smlouvu – Zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonním číslům [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo]. Žalovanému byly na základě Smlouvy poskytnuty sjednané služby, a to včetně doplňkových a poskytovaných třetími stranami. Žalovaný svou povinnost porušil, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit vyúčtované ceny, konkrétně se jedná o vyúčtování [číslo] ze dne 17. 3. 2017 splatné dne 4. 4. 2017, za období od 13. 2. 2017 do 12. 3. 2017. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, a to s účinností ke dni 3. 7. 2020, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně žalovaného vyzvala dopisem ze dne 26. 8. 2020 k uhrazení dluhu, ten jí však ničeho neuhradil. Příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně žalobkyně požaduje od 5. 4. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Účastníci dne 19. 11. 2016 uzavřeli Účastnickou smlouvu – Zákaznickou smlouvu [číslo] pro tel. č. [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, tzv. AUDIOTEX a žalovaný se zavázal za tyto služby platit dohodnutou cenu ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Jednotlivé vyúčtované položky byly žalovanému vyúčtované z podrobných výpisů služeb (viz Účastnickou smlouvu – Zákaznická smlouva [číslo] ze dne 19. 11. 2016, Všeobecné podmínky [právnická osoba] [právnická osoba]). Služby byly žalovanému vyúčtovány, a to ve Vyúčtování služeb [číslo] za období 13. 2. – 12. 3. 2017 v celkové výši 1 213 Kč, splatné ke dni 4. 4. 2017 (viz Vyúčtování služeb [číslo] ze dne 17. 3. 2017). Žalovaný na výše specifikovanou fakturu právní předchůdkyni žalobkyni ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, a to s účinností ke dni 3. 7. 2020 (viz Smlouva o postoupení pohledávek [číslo] Potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 7. 7. 2020). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě výzvy k úhradě, která mu byla odeslána dne 26. 8. 2020 (viz Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozvorem předcházející žalobě či návrhu na rozhodnutí o sporu o povinnosti k peněžitému plnění ze dne 26. 8. 2020 včetně kopie podacího lístku ze dne 26. 8. 2020). Žalobkyně požaduje z dlužné částky ve výši 1 213 Kč úrok z prodlení ve výši 8,05 % ode dne následujícího po dni splatnosti Vyúčtování splátek za Zařízení [číslo] tj. od 5. 4. 2017 do zaplacení. 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. V souzené věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 2 odst. 3 zák. č. 374/2021 Sb., o elektronických komunikacích, dle něhož je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem. Podle ustanovení § 1 odst. a) zákona č. č. 374/2021 Sb., o elektronických komunikacích, je účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu o poskytování těchto služeb. 8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloby byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že účastníci uzavřeli Účastnickou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a další nabízené služby a žalovaný se zavázal za tyto služby platit dohodnutou cenu. Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni na cenách za služby, vč. služeb třetích osob částku ve výši 1 213 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný celkovou dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně požaduje pouze ve výši 8,05 % ročně z celé dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti zesplatňujícího vyúčtování, tj. od 5. 4. 2017, když bylo právem žalobkyně požadovat úrok z prodlení v nižší než zákonné výši. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 089 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 000 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně, jakožto advokátka, osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).