12 C 40/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 14 657,36 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazených faktur za dodávanou elektřinu a plyn. Žalobkyně tvrdila, že na základě uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 9. 7. 2020, dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Z období od 15. 7. 2020 do 11. 2. 2021 vystavila žalobkyně žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 26. 2. 2021 s datem splatnosti 12. 3. 2021, znějící na částku 6 962,32 Kč. Rovněž na základě uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 9. 7. 2020, dodávala žalobkyně žalované plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Z období od 15. 7. 2020 do 11. 2. 2021 vystavila žalobkyně žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 28. 3. 2021 s datem splatnosti 12. 4. 2021, znějící na částku 7 695,04 Kč. Žalovaná na celkovou částku ve výši 14 657,36 Kč ničeho neuhradila. Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 30. 9. 2021 pak byla žalovaná upomenuta o úhradu svého závazku vůči žalobkyni. Ani poté žalovaná dluh neuhradila a nadále tak dluží částku ve výši 14 657,36 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 9. 7. 2020, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne 9. 7. 2020, Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 6. 2018). Žalovaná neuhradila vyúčtování dodávky elektřiny za období od 15. 7. 2020 do 11. 2. 2021, vyúčtované jí fakturou [číslo] na částku 6 962,32 Kč, splatnou dne 12. 3. 2021 (viz Vyúčtování za elektřinu za období 15. 7. 2020 – 11. 2. 2021). Žalobkyně se žalovanou rovněž uzavřela Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ze dne 9. 7. 2020, na jejímž základě dodávala žalované plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (viz Smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne 9. 7. 2020, Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 6. 2018). Žalovaná neuhradila vyúčtování dodávky plynu za období od 30. 7. 2020 do 4. 3. 2021, vyúčtované jí fakturou [číslo] na částku 7 685,04 Kč, splatnou dne 12. 4. 2021 (viz Vyúčtování za plynu za období 30. 7. 2020 – 4. 3. 2021). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši 14 657,36 Kč samostatně zaslanou předžalobní upomínkou ze dne 27. 9. 2021 (viz Výzva k plnění podle ustanovení §142a zák. č. 99/1963 Sb. ze dne 27. 9. 2021 včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 30. 9. 2021). Žalovaná však na výzvu nikterak nereagovala. 6. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, pokud jde o dodávku elektřiny. 7. Podle ustanovení § 23 a násl. zákona č. 222/1994 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, pokud jde o dodávku plynu. 8. Ve smyslu ustanovení § 1698 věta prvá občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 občanského zákoníku od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za zjištěné, že žalobkyně žalované dodávala elektřinu do odběrného místa určeného žalovanou. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované faktury za realizované dodávky elektřiny a plynu nedoplatky v celkové výši 14 657,36 Kč. Žalovaná však nedostála svým závazkům, neboť vyúčtovanou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradila, a to i přesto, že byla žalobkyní upomínána. Soud hodnotil nárok na zaplacení dlužné částky 14 657,36 Kč za zcela oprávněný. Žalovaná v řízení zůstala nečinnou, proti podané žalobě nic nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku spojenou s dodávkami elektřiny a plynu v celkové výši 14 657,36 Kč spolu s příslušenstvím, tedy s úrokem z prodlení v zákonné výši, jdoucím ode dne následujícího po dni splatnosti nároku uvedeném v každé faktuře až do jejího zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 253 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 801 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).