18 C 197/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla dne 29. 6. 2019 žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru ze dne 29. 6. 2019 Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku, kdy finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný měl úvěr vrátit do 13. 12. 2021, avšak tak neučinil. Následně pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 11. 2021, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána tak, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Ke svým tvrzením ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru nenavrhla žádné důkazy a uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla právní předchůdkyní žalobkyně dlužná jistina převedena. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání za souhlasu žalobkyně, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění. 5. Z dokumentu nazvaného„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“, včetně formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, bylo zjištěno, že tento dokument obsahuje identifikační údaje právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, podle něhož si smluvní strany mezi sebou měly sjednat bezúčelový úvěr ve výši 3 000 Kč, který bude žalovanému poskytnut bezhotovostně na účet žalovaného uvedený v článku I. dokumentu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Splatnost úvěru byla ve smlouvě stanovena tak, že pokud poskytnuté finanční prostředky žalovaný nevrátí nejpozději ke dni ukončení smlouvy, pak je povinen vrátit poskytnuté finanční prostředky do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení poskytnutých finančních prostředků požádán. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného ani elektronický podpis žalovaného. Soudu byl popsaný dokument předložen v podobě PDF, přičemž z vlastností dokumentu bylo zjištěno, že dokument vznikl dne 23. 4. 2020 v 15:53:50. K uvedenému dokumentu není připojen žádný elektronický podpis. Dokument dále obsahuje vlastnoruční podpis nad označením„ Věřitel“, na straně klienta není smlouva podepsána. 6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 29. 6. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že tato dne 29. 6. 2019 poukázala na účet shodný s účtem uvedeným ve smlouvě o úvěru popsané v bodě 5. tohoto rozsudku částku 3 000 Kč. Z odpovědi [právnická osoba] na výzvu k součinnosti ze dne 5. 8. 2022 vyplývá, že předmětný účet je veden pro žalovaného a že na tento byla dne 29. 6. 2019 připsána platba ve výši 3 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 19. 11. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, včetně seznamu postoupených pohledávek, má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovaným. 8. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného ke splnění jeho povinnosti před podáním žaloby a současně mu oznámila postoupení pohledávky, a to výzvou a přípisem ze dne 3. 12. 2021 (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 3. 12. 2021, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2021 a podací lístek ze dne 3. 12. 2021). 9. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Ve smyslu ustanovení § 1698 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 o. z. od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si účastníci nesjednali výši úroků rozdílně. 13. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 29. 6. 2019 částku 3 000 Kč. Žalobkyně však neprokázala právní důvod vzniku pohledávky, neboť jí předložená úvěrová smlouva nebyla podepsána účastníky smlouvy. Navíc nelze přehlédnout, že dokument obsahující tvrzenou písemnou smlouvu v elektronické podobě byl vytvořen až 10 měsíců po té, co měla být smlouva uzavřena. Soud tak uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva a za jakých konkrétních podmínek. Vzhledem k tomu soud dále neposuzoval, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. 14. Soud má však za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 3 000 Kč, a to na jeho bankovní účet.. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyl prokázán právní důvod platby, je uvedená částka plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 2993 o.z. vrátit k výzvě věřitel. O vrácení finančních prostředků byl žalovaný požádán prokazatelně výzvou k úhradě ze dne 3. 12. 2021, která byla žalovanému odeslána téhož dne. Žalobkyně rovněž prokázala, že na ni byla postoupena pohledávka za žalovaným, a že je tedy osobou oprávněnou, domáhat se úhrady dlužné částky. Žalovaný řádně a včas neplnil svůj závazek k vrácení poskytnuté částky, a to i přes výzvy ze strany žalobkyně před podáním žaloby, zůstal nečinným i v řízení před soudem, k žalobě se nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. 15. Žalobkyně má na základě uvedeného právo na uhrazení částky ve výši 3 000 Kč se zákonným úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky; dále 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jak