18 C 217/2021-49 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 31 614,91 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela dne 30.7.2019 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž mu poskytla úvěrový limit 30 000 Kč se sjednaným obchodním úrokem 16,9 % ročně z poskytnuté částky. Žalovaný se zavázala úvěr včetně úroků a poplatků splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil, proto žalobkyně využila své právo pro případ prodlení žalovaného s úhradou více než dvou splátek prohlásit úvěr za splatný, k čemuž došlo dne 25.12.2019. Žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit částku 31 614,91 Kč skládající se z neuhrazené jistiny 28 551,91 Kč a neuhrazených poplatků ve výši 3 063 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu obchodního úroku ve výši 16,9 % z nesplacené jistiny v kapitalizované výši 7 393,80 Kč a nadále běžící od 2.2.2021 a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z neuhrazené jistiny a neuhrazených poplatků v kapitalizované výši 3 239,60 Kč a nadále běžící od 2.2.2021. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28.1.2021 s účinností ke dni 1.2.2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, současně se nejedná po věc uvedenou v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud ve smyslu § 115a o.s.ř. vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně svůj souhlas vyjádřila v podání ze dne 22. 11. 2021 a žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 30. 7. 2019, z výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za období od 30. 7. 2019 do 30. 11. 2019 (čl. 39 – 42 spisu) ve spojení s platební bilancí soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr, tedy úvěr s možností opakovaného čerpání do maximální výše úvěru 30 000 Kč. Z uvedené smlouvy má soud za prokázané rovněž, že se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit i s obchodním úrokem ve výši 16,9 % ročně a s poplatky spojenými s vedením úvěrového účtu, poplatkem za každé čerpání úvěru či poplatky pro případ prodlení s jeho splácením, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč přímým inkasem z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Zároveň žalovaný přistoupil k rámcové pojistné smlouvě - pojištění vyčerpané částky - pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti a zavázal se hradit pojistné. Z výpisů z úvěrového účtu má soud za prokázané, že žalovaný celý úvěrový rámec vyčerpal během dvou dnů od 30.7.2019 do 31.7.2019, když celou částku převedl na svůj účet vedený v České spořitelně č.ú. [bankovní účet] (tj. účet z nějž následně měli být inkasovány splátky úvěru). Zároveň mu byl vyúčtován úrok z poskytnutého úvěru a poplatky za čerpání úvěru a pojistné v celkové výši 352 Kč. Žalovaný dále čerpal úvěr ve výši 1 148 Kč měsíci září 2019 Celkem tak čerpal částku 31 148 Kč. Na úvěr uhradil pouze částku 3 000 Kč (a to ve dvou splátkách po 1 500 Kč v měsíci srpen a září 2019). 6. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] (čl. 44 spisu), vedeného u České spořitelny tj. účtu z nějž následně měli být inkasovány splátky úvěru, za období od 30. 7. 2019 do 31.7.2019 soud zjistil, že uvedený účet byl pro žalovaného založen až dne 30.7.2019. Na uvedený účet žalovaný poukázal dne 30. 7. 2019 částku 150 000 Kč ze svého spotřebitelského úvěru poskytnutého [právnická osoba] a dále částku 30 000 Kč ze sjednaného revolvingového úvěru, který je předmětem tohoto řízení. Jiný příjem na účet připsán nebyl. Celou částku 180 000 Kč z poskytnutých úvěrů a částku sjednaného kontokorentu k předmětnému účtu ve výši 4 814,52 Kč vyčerpal žalovaný ještě v červenci 2019. Část této částky zaslal na další svůj běžný účet založený rovněž ke dni 30. 7. 2019 č. [bankovní účet] (čl. 45) a z něj téhož dne shodnou částku 145 000 Kč vybral v hotovosti. K žádosti soudu, aby [právnická osoba] poskytla soudu výpisy ze všech běžných účtů vedených pro žalovaného v období od 1. 5. 2019 do 30. 7. 2019, zaslala tato výpisy pouze se shora uvedených účtů. Soud tak má za prokázané, že u [právnická osoba] nebyl pro žalovaného veden žádný běžný účet, na nějž by žalovanému chodila mzda či jiný příjem a z nějž by bylo možné ověřit platební historii žalovaného. 7. K výzvě soudu adresované právní předchůdkyni žalobkyně, aby sdělila, jak posuzovala úvěruschopnost žalovaného a doložila příslušné podklady tato zaslala dokument nazvaný Posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 30.7.2019 (čl. 37) z nějž vyplynulo, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že má příjmem 21 138 Kč. Příjem byl doložen soudu pouze výpočtem provedeným na formuláři České spořitelny – výpočet příjmu OSVČ (čl. 38). Zda k uvedenému výpočtu měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici daňové přiznání žalovaného, či zda vycházela výlučně z tvrzení žalovaného, z listiny nevyplývá, soudu žádný doklad o příjmu žalovaného (tedy ani daňové přiznání žalovaného) nepředložila. Zda byl příjem žalovaného ponížen o zákonné náklady žalovaného hrazené z čistého příjmu (tedy nezohledněné v daňových výdajích) představované povinností hradit alespoň minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění z žádného z předložených dokladů nevyplývá. Žalovaný měl dále uvést, že jeho výdaje jsou 1 600 Kč, přičemž banka vycházela ze statistických a normativních životních nákladů a nákladů na bydlení ve výši 7 868 Kč. Z jakých údajů vycházela při stanovení normativních nákladů žalovaného, z žádných listin nevyplývá (osobní stav žalovaného, počet vyživovacích povinností, způsob bydlení). Žalovaný měl dále uvést, že nemá žádný úvěr od třetích osob, tuto skutečnost měla Česká spořitelna ověřit dotazem do databáze bankovních údajů CCB. Dotazy do uvedené dotazy a své interní databáze zjistila, že žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr v neuvedené výši (avšak z výpisů ze shora uvedených účtů vyplývá, že šlo o částku 150 000 Kč) se splátkou 2 351 Kč a kontokorent ve výši 5 000 Kč se splátkou 417 Kč měsíčně. Česká spořitelna, jako právní předchůdce žalobkyně měla na základě shora uvedeného za prokázanou úvěruschopnost žalovaného při příjmu 21 138 Kč, normativních výdajích na živobytí a bydlení 7 868 Kč a sjednaných splátkách v celkové výši všech tří úvěrů 4 268 Kč. 8. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky, ze dne 22.11.2019, má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných splátek úvěru v celkové výši 5 412 Kč a zároveň byl upozorněn na možnost okamžitého zesplatnění úvěru, pokud dlužné částky neuhradí v dodatečné lhůtě k tomu žalovanému poskytnuté. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 25.12.2019 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s řádným splácením úvěru zesplatnila ke dni 25.12.2019 celou dlužnou částku ve výši 33 651 Kč. 9. Soudu byly rovněž předloženy ceníky a všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, z nichž soud žádná skutková zjištění potřebná pro své rozhodnutí neučinil 10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní, včetně potvrzení o úplatě a seznamu postoupených pohledávek, má soud za prokázané, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 19. 2. 2021 (viz. oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021 a podací lístek). 11. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 3. 2021 ve spojení s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění jeho závazku před podáním žaloby. 12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 30.7.2019 úvěrovou smlouvu (a to po té, co téhož dne prověřovala jeho úvěruschopnost), na základě níž mu poskytla úvěrový rámce ve výši 30 000 Kč. Žalovaný v rámci úvěrového rámce načerpal celkovou částku 31 148 Kč a na úvěr uhradil 3 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, a to již od první splátky splatné srpnu 2019, proto byl úvěr ke dni 25. 12. 2019 zesplatněn a následně postoupen úvěrující na žalobkyni. Před poskytnutím úvěru (resp. úvěrů – zde projednávaného úvěru dále spotřebitelského úvěru a kontokorentního úvěru) právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovaného nevedla žádný běžný účet. 13. N základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 14. Podle § 2395 zákona č. 89