19 C 16/2022-16 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 1 069 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. rozsudku. Uvedla, že žalovaný dne 24. 3. 2021 cestoval vlakem [číslo], provozovaným společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen [právnická osoba]), čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob. Ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovanému vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 69 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného Tarifu. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Shora uvedená pohledávka včetně příslušenství byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou pohledávku ničeho neuhradil, byl předžalobně vyzván k úhradě dlužné částky. Avšak i přes tuto výzvu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Účastníci na výzvu nereagovali, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud vycházel z následujícího spisového materiálu, a to z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 24. 3. 2021 a oznámení o závadách ze dne 24. 3. 2021, z tarifu Českých drah a Smluvních přepravních podmínek Českých drah pro veřejnou drážní osobní dopravu, jakož i z oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 14. 9. 2021 včetně kopie podacího archu ze dne 15. 9. 2021. 5. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný cestoval dne 24. 3. 2021 vlakem [číslo] provozovaným společností [právnická osoba] a mezi stanicemi [obec] [část obce] - [obec] se v rámci provedené přepravní kontroly na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem a bylo mu tak v souladu se smluvními přepravními podmínkami [právnická osoba] vyměřeno jízdné ve výši 69 Kč a dále mu vznikla povinnost uhradit společnosti [právnická osoba] i přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, kdy uvedené částky na místě neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno a žalovaný byl současně vyzván k zaplacení dluhu dne 14. 9. 2021. Žalovaný ničeho na shora uvedenou částku neuhradil. 6. Věc byla posouzena podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dále podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, dle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b, c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a ustanovení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v souladu s tarifem a smluvními přepravními podmínkami společnosti [právnická osoba] Dle ustanovení § 1879 o. z., platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 8. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že je tedy třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil dne 24. 3. 2021 dopravní prostředek právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], aniž by se na výzvu prokázal platným jízdním dokladem, a proto mu bylo v rámci provedené přepravní kontroly v souladu s právními předpisy vyměřeno jízdné ve výši 69 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč, kdy uvedenou částku v celkové výši 1 069 Kč však nezaplatil. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá z ustanovení § 1879 o. z., když předmětná pohledávka včetně jejího příslušenství na ni byla postoupena. Soud shledal nárok žalobkyně, na zaplacení dlužné částky touto žalobou uplatněné, zcela po právu a v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Soud shledal žalobu důvodnou i v části, kde se žalobkyně domáhala přisouzení příslušenství spočívajícího v úroku z prodlení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 1 069 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 069 Kč od 25. 3. 2021 do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 9. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem pod bodem II. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1 489 Kč, tvořené jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu v částce 400 Kč, a jednak náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., a to za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 3 úkony právní služby po 100 Kč, celkem tedy 300 Kč, obojí zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představovanou částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.