19 C 40/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by z exekuce specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku bylo vyloučeno celkem osm pozemků nacházejících se v [katastrální uzemí] specifikovaných rovněž ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil takto: Soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Jablonec nad Nisou byl dne 22. 7. 2021 Okresním soudem v Berouně, pod č. j. 14 EXE 1092/2021-16, na základě exekučního titulu, kterým je rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 29. 6. 2020, č. j. 964/2019-131, a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka [obec], ze dne 31. 5. 2021, č. j. 15 Co 302/2020-273, pověřen vedením exekuce v exekuční věci oprávněného [celé jméno žalovaného] proti povinné [jméno] [příjmení] Soudní exekutor v této exekuční věci vydal dne 25. 4. 2022 dražební vyhlášku č. j. 090 EX 82/21-67, kterou nařídil elektronickou dražbu nemovitých věcí a jejich příslušenství ve vlastnictví povinné, konkrétně pozemků specifikovaných ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobce má za to, že soudní exekutor není oprávněn předmětné nemovité věci v rámci exekuce prodat, neboť povinná není jejich vlastníkem. Výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí je žalobce, neboť předmětné nemovité věci nabyl od povinné do svého vlastnictví. Povinná v průběhu doby opakovaně žalobci přislíbila, že předmětné nemovité věci, ke kterým měla vlastnické právo, převede na žalobce, nicméně do současné doby tak neučinila. Tento slib povinná opakovaně uvedla při jednáních s žalobcem. Povinná proto nedisponuje vlastnickým právem k předmětným nemovitostem, a proto tyto nemovitosti nelze zahrnout do exekuce a nemohou být zpeněženy. Exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. [příjmení] tak postihuje věci, k nimž má žalobce právo nepřipouštějící výkon exekuce. Proto je odůvodněn postup na vyloučení věcí z exekuce podle § 267 o. s. ř.. V podání ze dne 12. 7. 2022 žalobce doplnil žalobu tak, že povinnou [jméno] [příjmení] opakovaně vyzval, aby učinila právní jednání, ke kterým se ústně zavázala, a to prostřednictvím darovací smlouvy, kterou by vlastnické právo k předmětným nemovitostem převedla na žalobce. Mezi žalobcem a povinnou [jméno] [příjmení] byla sjednána smlouva o budoucí smlouvě darovací a uzavření uvedené smlouvy darovací bylo zmařeno pouze z důvodu na straně [jméno] [příjmení], s níž nebylo možné projednat ani skutečný text smlouvy darovací. Žalobce je z těchto důvodů přesvědčen, že je vlastníkem předmětných pozemků. Nemá jinou možnost než podat žalobu na určení vlastnického práva, což učinil u Okresního soudu v Rokycanech, kde je řízení o ní vedeno pod sp. zn. 5 C 140/2022. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že nejsou splněny zákonné podmínky, aby žalobě mohlo být vyhověno. Je přesvědčen, že celý návrh žalobce je jasné zneužití hmotného i procesního práva. Soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], který vede exekuční řízení na základě pověření Okresního soudu v Berouně, vydal 25. 4. 2022 dražební vyhlášku, kterou rozhodl o prodeji nemovitých věcí ve vlastnictví povinné, která je dcerou žalobce. Prodej předmětných nemovitých věcí byl nařízen formou dražby. Žalovaný poukazuje na to, že v exekučním řízení povinná [jméno] [příjmení] do vydání exekučního příkazu brojila proti ustanovenému znalci a odvolávala se proti jakémukoliv usnesení soudního exekutora. Tvrzení povinné o podjatosti znalce bylo učiněno bez jakéhokoliv odůvodnění. Aktuálně zcela účelově„ zablokovala“ prostřednictvím svého otce (žalobce) dražbu nemovitých věcí nacházejících se v [katastrální uzemí]. Její jednání nelze posoudit jinak než jako zneužití procesního práva, usilující o zmaření řádného postupu řízení. Vlastnické právo k nemovitým věcem se nabývá zápisem (vkladem) vlastnického práva do veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Navíc je zcela zásadní, že pro převod nemovitostí je předepsaná písemná forma. 3. Podáním doručeným soudu dne 5. 9. 2022 uplatnil žalobce námitku věcné nepříslušnosti. Uvedl, že Okresní soud v Berouně není v souladu s ustanovením § 9 o. s. ř. věcně příslušný k této projednání věci v prvním stupni. Má za to, že má být určeno, že věcně příslušným pro projednání věci v prvním stupni je místně příslušný krajský soud. Navrhl, aby s přihlédnutím k okolnostem, které tu byly v době zahájení řízení, o věcné příslušnosti rozhodl Vrchní soud v Praze. 4. K ústnímu jednání nařízenému na 6. 9. 2022 se žalobce nedostavil; svoji nepřítomnost nijak neomluvil. 5. Soud se v projednávané věci nejprve zabýval žalobcem uplatněnou námitkou věcné nepříslušnosti. Vycházel z toho, že v žalobce ve své námitce správně označil procesní ustanovení upravující věcnou příslušnost soudu (§ 9 o. s. ř.), nijak však neupřesnil, ze které části tohoto ustanovení, věcnou nepříslušnost okresního soudu k projednání předmětné věci dovozuje. Toto ustanovení definuje nejméně 18 různých řízení představujících výjimku z obecné úpravy věcné příslušnosti, tzn. definuje jednotlivá řízení, v nichž v prvním stupni na místo okresního soudu věc projednává a rozhoduje soud krajský. Žalobce v námitce neuvedl nic bližšího v tomto směru ani žádný argument, proč by k projednání jeho žaloby o vyloučení věcí z exekuce měl být Okresní soud v Berouně věcně nepříslušný. Navíc nikterak neosvětlil, proč řízení o své žalobě zahájil u soudu, a o němž nyní s poukazem na to, že rozhodné jsou okolnosti, které zde byly v době zahájení řízení, tvrdí, že je věcně nepříslušný. 6. Soud v této souvislosti nemohl přehlédnout, že povinná, která je dcerou žalobce, v exekučním řízením vedeném soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. učinila více procesních úkonů způsobilých oddálit provedení exekuce. O těchto procesních úkonech muselo být rozhodováno v odvolacím řízením – ve všech případech v neprospěch povinné. Konkrétně bylo podáno odvolání proti usnesení soudního exekutora o ceně nemovitých věcí a námitka podjatosti soudního exekutora. Následně v projednávané věci byl žalobcem po nařízení ústního jednání na 6. 9. 2022 podán návrh na přerušení řízení podle § 109 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (o němž soud zamítavě rozhodl usnesením, ze dne 2. 9. 2022, č. j. 19 C 40/2022-34) s odůvodněním, že ve vztahu k předmětným pozemkům podal u Okresního soudu v Rokycanech žalobu na určení vlastnictví. 7. Podle § 6 zákona č. 99/19 63 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, a které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 8. Soud uzavřel, že žalobcem uplatněná námitka věcné nepříslušnosti je zcela jednoznačně účelovým procesním úkonem a postup předvídaný v ustanovení § 104a odst. 2, odst. 5 o. s. ř. by v dané věci představoval zneužití tohoto procesního ustanovení, což procení úprava zakotvená v ustanovení § 6 věta druhá o. s. ř. nepřipouští. K tomuto závěru dospěl soud zejména na základě toho, že žalobce své přesvědčení o věcné nepříslušnosti okresního soudu jako soudu prvního stupně nijak neosvětlil; navíc to byl on sám, kdo žalobou u Okresního soudu v Berouně podal, a který je pánem sporu (dominus litis), tzn. účastníkem, jemuž svědčí právo vyvolat (nové) řízení u soudu, který je dle jeho přesvědčení soudem věcně příslušným. Pro závěr o účelovosti uplatněné námitky věcné nepříslušnosti svědčí i časové okolnosti, kdy tato námitka byla uplatněna po zamítnutí žalobcova návrhu na přerušení řízení, dne 5. 9. 2022, tj. pouze jeden den před termínem nařízeného ústního jednáním. 9. Za situace, kdy uplatněná námitka věcné nepříslušnosti byla soudem vyhodnocena jako jednoznačné zneužití procesního ustanovení, a současně při závěru, k němuž Okresní soud v Berouně dospěl, tj. že je věcně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí žalobcem podané excindační žaloby, neboť z žádné části ustanovení § 9 o. s. ř. nevyplývá, že by v řízení měl v prvním stupni být věcně příslušný krajský soud, a rovněž že je i soudem příslušným místně, neboť pověření k provedení exekuce bylo vydáno tímto soudem, postupoval soud v projednávané věci tak, že věc nepředkládal k rozhodnutí o věcné příslušnosti Vrchnímu soudu v Praze (po předchozím vyjádření žalovaného dne v otázce věcné příslušnosti) a věc projednal při ústním jednání nařízeném na 6. 9. 2022. Za situace, kdy se řádně předvolaný žalobce k tomuto jednání bez omluvy nedostavil, v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti. 10. V řízení bylo spisem Okresního soudu v Berouně sp. zn. 14 EXE 1092/2021 a spisem Exekutorského úřadu Jablonec nad Nisou sp. zn. 090 EX 80/21 prokázáno, že žalovaný v procesním postavení oprávněného podal dne 14. 7. 2021 exekuční návrh proti povinné [jméno] [příjmení]. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobce podal u Okresního soudu [obec] dne 27. 5. 2022 žalobu na určení vlastnictví k nemovitým věcem – k pozemkům, které jsou předmětem tohoto řízení