3 C 98/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím představovaným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 4. 5. 2004 uzavřela jako dodavatel s žalovaným coby odběratelem Smlouvu o dodávce vody [číslo] na základě které pro žalovaného dodávala vodu na adresu [část obce a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovanému byl za poskytnuté služby – dodávku vody vystaven daňový doklad – faktura [číslo] znějící na částku 2 122 Kč se splatností dne 13. 11. 2021. Žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně na dlužnou částku neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o. s. ř., aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: 5. Ze smlouvy o dodávce vody [číslo] ze dne 24. 5. 2004, včetně ceníku, má soud za prokázané, že se žalobkyně zavázala pro žalovaného dodávat vodu na adresu [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal hradit vodné vyúčtované mu v souladu s příslušnými odečty vodoměru ve výši stanovené platným cenovým předpisem. 6. Z daňového dokladu – faktury [číslo] vystaveného dne 22. 10. 2021, soud zjistil, že žalovanému bylo vyúčtováno vodné za odebrané množství 39 m3 za období od 28. 6. 2021 do 18. 10. 2021 částkou ve výši 2 122 Kč (včetně DPH) se splatností dne 13. 11. 2021. 7. Z revizního listu, z návrhu na předání vymáhání pohledávky právnímu zástupci a z přehledu pohledávek pak vyplývá, že ke dni 18. 10. 2021 došlo k ukončení shora uvedené smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, neboť žalovaný změnil odběratele. Ke dni 24. 2. 2022 pak dlužná částka činila 2 122 Kč. 8. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 28. 2. 2022, včetně podacího lístku z téhož dne, soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 2 122 Kč ještě před podáním žaloby. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na dlužnou částku neuhradil ničeho. 9. Soud spor posoudil jako právní vztah vzniklý mezi účastníky podle smlouvy o dodávce vody a odpadních vod podle § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, podle něhož vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. Náležitosti smlouvy o dodávce vody a náležitosti smlouvy o odvádění odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis (§ 8 odst. 15 zákona). Dle § 8 odst. 13 citovaného zákona má vlastník vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. 10. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud zhodnotil předložené listinné důkazy a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně pro žalovaného dodávala vodu na odběrné místo žalovaného – žalobkyně tak svým povinnostem ze smlouvy plně dostála. Za toto poskytnuté plnění vystavila žalovanému fakturu. Žalovaný však svou povinnost - zaplatit za odebranou vodu nesplnil, když vyúčtovanou částku řádně a včas neuhradil. Vzhledem k tomu, že ani přes výzvu žalobkyně nesplatil žalovaný svůj dluh, dostal se do prodlení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal rovněž nárok na zaplacení příslušenství pohledávky ve sjednané výši tak, jak je uvedeno ve výroku I. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., v trvání tří dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 122 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).