6 C 57/2022-19 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 2. 2022 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 3.166,61 Kč s příslušenstvím za nezaplacené doplňkové služby, poskytnutého žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo], [IČO], na základě účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a žalovaným odsouhlasený ceník služeb. Žalobce tvrdil, že na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty sjednané služby k telefonnímu číslu [tel. číslo] včetně služeb doplňkových, za něž se žalovaný dle smlouvy zavázal řádně hradit ceny stanovené ceníkem v rámci vystaveného vyúčtování (položky volání informační a asistenční linky, SMS s označením„ Kde je“, Můj limit, SMS Info a předplacené služby – uvítací tóny). Žalovaný takto právnímu předchůdci žalobce neuhradil vyúčtování služeb [číslo] ze dne 13. 12. 2012 za období 13. 11. 2012 – 12. 12. 2012, jež bylo splatné dne 31. 12. 2012, a ani následující vyúčtování služeb [číslo] ze dne 13. 1. 2013 za období 13. 12. 2012 – 12. 1. 2013, které bylo splatné dne 31. 1. 2013. Předmětné pohledávky včetně příslušenství a práv s ní spojených pak byly postoupeny smlouvou ze dne 4. 11. 2019 žalobci s účinností ke dni 7. 11. 2013, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Ani poté však na svůj dluh neuhradil ničeho a nereagoval ani na zaslanou předžalobní upomínku. Nadále tedy dluží částky 2.322,92 Kč a 833,69 Kč, k nimž žalobce dále účtuje zákonný úrok z prodlení, jdoucí vždy ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování až do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval oba účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žádný z účastníků na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud tedy vycházel z obsahu spisového materiálu, a to z objednávky služeb – zákaznické smlouvy [číslo] ze dne 1. 4. 2008 k telefonnímu číslu [tel. číslo] ve spojením s nastavením služeb (aktivace) a kopií dokladu totožnosti žalovaného, dále ze všeobecných podmínek společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] pro spotřebitele, z vyúčtování služeb ze dne 13. 12. 2012 [číslo] za období 13. 11. 2012 – 12. 12. 2012, z vyúčtování služeb ze dne 13. 1. 2013 [číslo] za období 13. 12. 2012 – 12. 1. 2013, ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 31. 10. 2019, resp. 4. 11. 2019, včetně relevantní části seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 11. 11. 2019, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2019 včetně informace o zpracování osobních údajů z téhož dne a poštovního podacího lístku, jakož i z předžalobní upomínky ze dne 27. 2. 2020 včetně podacího lístku a výpisu žalobce z obchodního rejstříku. 5. Na podkladě takto provedených důkazů soud následně dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdce žalobce – mobilní operátor [právnická osoba] [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 1. 4. 2008 účastnickou smlouvu k telefonnímu číslu [tel. číslo], na jejímž základě mu poskytoval sjednané služby včetně služeb doplňkových. Jelikož žalovaný neuhradil takto poskytnuté doplňkové služby, jež mu byly vyúčtovány za období ode dne 13. 11. 2012 – 12. 12. 2012 a 13. 12. 2012 – 12. 1. 2013, ve lhůtách jejich splatnosti, vznikl mu vůči právnímu předchůdci žalobce z uvedeného titulu dluh. Předmětné pohledávky se všemi právy z nich vyplývajícími pak byly postoupeny smlouvou ze dne 31. 10. 2019, resp. 4. 11. 2019, žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Nereagoval však ani na následnou předžalobní výzvu k úhradě, a je tedy se splněním svých shora uvedených závazků v prodlení. 6. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného v době uzavření předmětné účastnické smlouvy (dále jen„ obchodní zákoník“), mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. 8. Podle ustanovení § 524 tehdy účinného zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 9. Dle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Těmi je ustanovení § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, jímž bylo v rozhodné době nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. 10. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z listin založených ve spise má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný spolu platně uzavřeli účastnickou smlouvu, která svým obsahem nespadá pod žádný ze smluvních typů výslovně uvedených v obchodním zákoníku, jejž je na uvedený závazkový vztah v daném případě třeba aplikovat, neboť smluvní strany ve všeobecných smluvních podmínkách výslovně podřídily svůj závazkový vztah touto smlouvou založený právě této zákonné úpravě. Předmětem uvedené smlouvy pak bylo poskytování specifikovaných služeb (vedle samotných služeb elektronických komunikací. Soud tedy tuto účastnickou smlouvu posoudil jako tzv. smlouvu nepojmenovanou (inominátní kontrakt). Na jejím základě se žalovaný zavázal hradit právnímu předchůdci žalobce sjednanou cenu za jím poskytované služby, které mu byly řádně vyúčtovány vystavenými fakturami. Přestože původní věřitel své závazky ze smlouvy splnil (což ani nebylo v řízení rozporováno), žalovaný mu neposkytl vyúčtovaná peněžitá protiplnění, a je tedy s úhradou sjednaných cen za sjednané a poskytnuté doplňkové služby v prodlení. Žalovaný se pak k žalobě nevyjádřil a na svou obranu proti žalobou uplatněnému nároku neuvedl žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit jiná zjištění. Soud tedy shledal nárok žalobce, který se na základě smlouvy o postoupení pohledávky stal aktivně legitimovaným v této věci, zcela opodstatněným, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uložil tedy žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 3.166,61 Kč, sestávající z neuhrazených cen za poskytnuté doplňkové služby v částkách 2.332,92 Kč a 833,69 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z každé jednotlivé dlužné částky uvedené shora vždy ode dne následujícího po dni splatnosti nároku uvedeného ve vyúčtování až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem II. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1.489 Kč. Tu tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepi