6 C 78/2022-18 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení celkové částky 4.368 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 3. 6. 2019, jíž si spolu účastníci sjednali pojistný produkt„ Náš domov“ s počátkem pojištění ke dni 4. 6. 2019. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala hradit žalobkyni sjednané roční pojistné ve výši 4.368 Kč, splatné pololetně. Protože však tomuto svému závazku nedostála, neboť ani přes upomínky neuhradila pojistné splatné dne 5. 6. 2019, dluží tak na pojistném za období ode dne 5. 6. 2019 do 3. 6. 2020 na pojistném celkem 4.368 Kč. Nereagovala pak ani na zaslanou předžalobní výzvu k plnění a svůj závazek doposud ani zčásti neuhradila, a proto se žalobkyně domáhala svého nároku soudní cestou spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud vycházel z obsahu spisového materiálu, a to z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 3. 6. 2019, z přehledu předpisů a plateb této pojistné smlouvy, jakož i z předžalobní upomínky včetně informací o sledování doporučené zásilky. 5. Na základě uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřely dne 3. 6. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jíž si spolu sjednaly s účinností ode dne 4. 6. 2019 na dobu neurčitou pojištění majetku (soubor zařízení domácnosti, resp. jednotlivých movitých věcí ve smlouvě uvedených), jakož i pojištění odpovědnosti za újmu. Žalovaná se pak dle této smlouvy zavázala hradit žalobkyni roční pojistné v částce 4.368 Kč, splatné pololetně v částce 2.184 Kč. Tomuto svému závazku však nedostála, když za dobu trvání pojištění (do 3. 6. 2020) neuhradila žalobkyni ničeho. Dlužné pojistné v celkové částce 4.368 Kč pak neuhradila ani na základě zaslané předžalobní upomínky, a je tedy se splněním tohoto svého závazku v prodlení. 6. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 7. Dle ustanovení § 2782 odst. 1 a § 2783 odst. 2 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 9. V dané věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z obsahu listin založených ve spise má soud za zjištěné, že účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu, jíž si spolu sjednali pojištění majetku a odpovědnosti. Dále bylo prokázáno, že žalované vznikl dluh na tomto pojistném v částce 4.368 Kč, tedy za celé prvé pojistné období ode dne 4. 6. 2019 do 3. 6. 2020 (dřívější zánik pojištění pak tvrzen ani dokládán nebyl). Žalovaná pak vůči tomuto nároku nic nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka nebyla žalobkyni do dnešního dne uhrazena, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky v podobě úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za období ode dne 4. 6. 2020 až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 10. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1.489 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které (s ohledem na splnění podmínek – žaloba podaná na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, rovněž za tři úkony právní služby po 100 Kč, obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.