12 C 245/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 402 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovanému byla ve dnech 27. 9. 2020 až 4. 10. 2020 poskytnuta zdravotní péče. Jelikož žalovaný byl pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění u pojišťovny [právnická osoba], nicméně pojišťovna uplatnila výluku z pojištění dle pojistných podmínek, byl povinen hradit náklady na poskytnuté zdravotní služby sám. Náklady na poskytnutou zdravotní péči byly žalobkyní žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 20. 10. 2020, splatné dne 19. 11. 2020 částkou 49 402 Kč. Jelikož žalovaný poskytnuté zdravotní služby žalobkyni neuhradil, žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Ani poté však žalovaný na dluh vůči žalobkyni ničeho neuhradil. Příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. od 20. 11. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve lhůtě nevyjádřili a dali tak najevo, že nemají k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalovanému byla ve dnech 27. 9. 2020 až 4. 10. 2020 poskytnuta zdravotní péče poskytovaná žalobkyní, a to na základě uzavřené Smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze dne 2. 10. 2020 (viz Smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze dne 2. 10. 2020). Žalovaný byl pojištěn u pojišťovny [právnická osoba], nicméně pojišťovna uplatnila výluku z pojištění dle pojistných podmínek KZPCP, vznikla mu tímto povinnost náklady na poskytnutou zdravotní péči hradit sám. Žalobkyně z tohoto důvodu vystavila žalovanému fakturu [číslo] dne 20. 10. 2020 na částku 49 402 Kč s datem splatnosti 19. 11. 2020. Žalovaný podepsal žalobkyni dne 2. 10. 2020 listinu označenou jako Uznání dluhu za období 27. 9. 2020 do 2. 10. 2020 (viz Invoice Number [číslo], Přehled o faktuře, Acceptance od Debt ze dne 2. 10. 2020). Žalovaný však uvedenou fakturu v termínu její splatnosti nic neuhradil. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ani posléze ničeho neuhradil (viz Reminder ze dne 9. 12. 2020, Reminder ze dne 6. 1. 2021 včetně kopie poštovního podacího archu s datem podání 7. 1. 2021). 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů: 8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen„ VZP“), je podle tohoto zákona pojištěncem osoba, která a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud 1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, 2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu, 3. jí byl udělen azyl na území České republiky, 4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky, 5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje, 6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby, 7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná, 8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie, 9. se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, nebo 10. se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu. 9. Podle ust. § 14 odst. 1 VZP se ze zdravotního pojištění hradí zdravotní služby poskytnuté na území České republiky. 10. Podle pojistných podmínek KZP [číslo], oddíl B, č.l. 5 pojistitel neposkytuje pojistné plnění: v případech, kdy je léčebná péče poskytována v důsledku onemocnění nebo úrazu či jiných stavů, pro které byl pojištěný před uzavřením pojištění léčen, nebo v případech, kdy je léčebná péče poskytována v souvislosti s ošetřením onemocnění či úrazů či jiných stavů, jejichž příčina nebo příznaky nastaly před uzavřením pojistné smlouvy nebo během čekací doby 11. Podle ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. V souzeném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovanému byla ve dnech 27. 9. 2020 až 4. 10. 2020 poskytnuta zdravotní péče poskytovaná žalobkyní, a to na základě uzavřené Smlouvy o poskytnutí zdravotní péče. Jelikož zdravotní pojišťovna, u které byl žalovaný pojištěn, uplatnila výluku z pojistných podmínek, vznikla žalovanému povinnost poskytnutou zdravotní péči uhradit sám. K uhrazení nákladů mu tak byla žalobkyní vystavena faktura [číslo] ze dne 20. 10. 2020 znějící na částku 49 402, se splatností dne 19. 11. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve výši 49 402 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně má tak podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné jistiny právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z celé dlužné částky od druhého dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tj. od 20. 11. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni jako úspěšnému účastníkovi řízení soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 177 Kč Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 977 Kč a paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem za dva úkony po 100 Kč (podání žaloby, předžalobní výzva), tj. celkem 200 Kč (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).