18 C 340/2023-16 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň – Sever dne 6.6.2023 domáhala zaplacení částky 21 589 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) prostřednictvím webového rozhraní [webová adresa]“ dne 20.5.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo] [číslo], na základě níž mu byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal vrátit nejpozději dne 19.6.2022 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 145,16 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bezhotovostně převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný však svůj závazek nehradil řádně a včas, a to ani na základě výzvy k plnění. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 07.08.2023 na společnost [právnická osoba], [IČO] a žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16.06.2023 mezi ní jako postupníkem a společností [právnická osoba], jako postupitelem. a jí jako postupníkem a novým věřitelem. Postoupení bylo přípisem oznámeno žalovanému. Žalobkyně uvedla, že pro případ, že by soud uzavřel, že nebyla uzavřena platná smlouva o spotřebitelském úvěru, žádá, aby byl žalovaný uznán povinným k úhradě bezdůvodného obohacení jež mu vzniklo přijetím plnění od její právní předchůdkyně na základě neplatné smlouvy. Žalovaný na dlužnou pohledávku neuhradil ničeho ani přes výzvy žalobkyně. Žalobkyně požadovala uhradit dlužnou jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč a dlužný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 145,16 Kč a sjednaný úrok ve výši 443,84 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv byl k tomu před podáním žaloby vyzván ze strany žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě doručené mu Okresním soudem Plzeň – sever dne 20.10.2023 nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným v jejím podání ze dne 6.10.2023, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru č. [číslo] [číslo] ze dne 20.5.2022 vyplývá, že uvedenou smlouvou se měla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] zavázat poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč na jeho bankovní účet a žalovaný se měl zavázat tento úvěr spolu s příslušenstvím vrátit do 19.6.2022 v celkové výši 18 516,42 Kč, a v případě že do uvedeného dne úvěr nevrátí, měl uhradit částku 21 589 Kč. Uvedená smlouva byla soudu předložena jako elektronický dokument PDF. Z vlastností dokumentu soud zjistil, že dokument byl vytvořen dne 22.8.2023, tj. více než rok po té, kdy měla být smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřena. K dokumentu není připojen žádný elektronický podpis. Vizuální podoba smlouvy obsahuje podpis úvěrujícího, když však není zjevné, jak byl otisk razítka a vlastnoruční podpis osoby jednající za úvěrujícího do elektronické smlouvy vložen. U osoby žalovaného je připojen text„ Ja, [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] potvrzují, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden 2022 -05-20 10:46:38 elektronickým kódem [číslo]“. 6. Z potvrzení o platbě vydaného [právnická osoba] má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému na jeho bankovní účet č.ú. [bankovní účet] částku 15 000 Kč s poznámkou„ CreditGo půjčka ze dne 2022 -05-20. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.8.2023 ve spojení se smlouvou ze dne 7.8.2023 ve spojení se seznamy postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky odeslaného právní předchůdkyní žalobkyně dne 19.8.2023, včetně podacího lístku ze dne 19.8.2023, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla úvěrující postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO], která ji dále postoupila na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému řádně oznámena. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 19.8.2023 má soud osvědčené, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého nezaplaceného úvěru včetně jeho příslušenství s odůvodněním, že žalovaný porušil svůj závazek z úvěrové smlouvy. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. 10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 13. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 14. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 15. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 17. Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 18. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy a jaký byl její obsah. 19. V řízení žalobkyně předložila písemnou úvěrovou smlouvu vytvořenou v elektronické podobě dne 2.8.2023 k níž však není připojen žádný elektronický podpis. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně právě tuto smlouvu předložila žalovanému a že by právě žalovaný tuto smlouvu právě v předloženém znění přijal. Nao