3 C 44/2020-252 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2020 se žalobkyně domáhala proti žalované odstranění šesti kusů okrasných dřevin, vysazených od roku 2017 na pozemku žalované parc. [číslo] zahrada v katastrálním území Beroun (zapsána na listu vlastnictví [číslo]) v těsné blízkosti vlastnické hranice s pozemkem žalobkyně parc. [číslo] – zahrada tamtéž (zapsána na listu vlastnictví [číslo]). Jednalo se o budleju Davidovu, rostoucí ve vzdálenosti 0,27 metru od pozemku žalobkyně, dále o listoklatec zlatobrázditý, nacházející se ve vzdálenosti 0,10 metru od pozemku žalobkyně, o vistarii květnatou, která roste ve vzdálenosti 0,20 metru od pozemku žalobkyně, jakož i o břízu bělokorou, cypřišovec Leylandův a javorovec jasanolistý, jež se nachází ve vzdálenosti 1,70 metru, 0,70 metru a 0,80 metru od pozemku žalobkyně. Žalobkyně s výsadbou těchto dřevin nikdy nevyslovila souhlas a upozorňovala žalovanou na nevhodnost tohoto postupu, neboť uvedené dřeviny obvykle dosahují výšky tří metrů a mohou ohrozit majetek či zdraví žalobkyně, popř. členů její domácnosti. Protože žalovaná ve výsadbě i přes nesouhlas žalované pokračovala, vyzvala ji žalobkyně prostřednictvím svého zástupce k neprodlenému odstranění všech dřevin rostoucích ve vzdálenosti do 1,5 metru od společné hranice, a to s odkazem na znalecký posudek soudního znalce [příjmení]. [jméno] [příjmení] ze dne 17. 9. 2020 č. ZP [číslo] [rok], který si nechala pro tento účel zpracovat. Ve výzvě pak žalobkyně vyjádřila důvodnou obavu, že tyto dřeviny způsobí při dalším nekontrolovaném růstu jednak podstatné zastínění jejího pozemku, dále spad většího množství listí či jehličí, ale především ohrozí její pozemek a zařízení na něm umístěná (př. kanalizace) neregulovaným prorůstáním kořenů, K odstranění dřevin pak žalované poskytla lhůtu do 16. 10. 2020, aniž by žalovaná na výzvu reagovala. Žalobkyně se proto obrátila se svým požadavkem ve smyslu ustanovení § 1017 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na soud s tím, že uvedené ustanovení je svou povahou prevenční, jehož smyslem je ochrana vlastníka pozemku před ohrožením vyplývajícím z výsadby vzrostlých stromů v bezprostřední blízkosti vlastnické hranice. V daném místě pak neexistuje místní zvyklost v podobě liniové výsadby vzrostlých dřevin podél hranic sousedících pozemků. S ohledem na shora popsané obavy z hrozících škod tak žalobkyni svědčí rozumný důvod pro odstranění předmětných dřevin, v důsledku čehož žalované nemůže vzniknout škoda vzhledem k možnosti přesazení dřevin na jiné vhodné místo bez jejich poškození. 2. V průběhu řízení pak žalobkyně doplnila a upřesnila, že nemovité věci nabyla v roce 2015, kdy na pozemku žalované u oplocení výsadba chyběla. Rodina žalované užívala prostor terasy nad garáží žalobkyně, kde byly umístěny květináče s mladými dřevinami, později vysazenými právě v blízkosti plotu. Následně žalobkyně podanou žalobu ještě rozšířila o další dřevinu, jejíž přítomnost na pozemku žalované zjistil žalobkyní zajištěný znalec. Jednalo se o stříbřitý kultivar cedru atlaského, který roste ve vzdálenosti 0,80 metru od pozemku žalobkyně, běžně dorůstá výšky 4,5 metru a síře 6 metrů, tedy výrazně zasáhne na pozemek žalobkyně. Žalobkyně se proto nově domáhala odstranění i této dřeviny. K dotazu soudu pak žalobkyně při jednání do protokolu uvedla, že jí vadí, že na její pozemek padá značné množství listí a jehličí ze stromů na zahradě žalované a že tyto stromy její pozemek zastiňují, zejména pak vzrostlý jehličnan, který vrhá stín na její zahradu celé odpoledne. Potvrdila dále, že v současné době (pozn. - k datu 7. 10. 2021) jsou převisy ze zahrady žalované zastřiženy na úroveň plotu, problém pro ni však nadále představuje množství spadu zejména z bambusu a jehličí. 3. Shora navrženo změnu žaloby, spočívající v jejím rozšíření a upřesnění, pak soud pravomocně připustil. 4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že žaloba obsahuje řadu omylů plynoucích z neznalosti stávajícího skutkového stavu. V prvé řadě tak tvrdila, že předmětné dřeviny vysadil její manžel v průběhu roku 2011, čemuž odpovídá též jejich vzrůst. V době výsadby se rovněž hranice pozemků nacházela jinde a k jejímu současnému průběhu došlo v důsledku výstavby garáže právním předchůdcem žalobkyně [jméno] [příjmení], který se se žalobkyní dohodl, aby mu„ couvla“ se svojí hranicí právě za účelem této stavby. Geometrickým plánem [číslo] [rok] tak byla oddělena část původního pozemku parc. [číslo] – díl„ a“ o výměře 42 m2, jenž byl následně sloučen do pozemku parc. [číslo] to vše se souhlasem Městského úřadu v Berouně ze dne 11. 2. 2013 pod č. j. [spisová značka] Kupní smlouva v uvedeném smyslu byla mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] uzavřena dne 26. 2. 2013. Žalobkyně se stala nabyvatelem věcí nemovitých původně ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (tzn. pozemků sousedících s pozemky žalované) až na základě kupní smlouvy ze dne 29. 7. 2015 s tím, že v uvedené době již byly porosty na pozemku žalované vzrostlé a byla zřejmá též jejich vzdálenost od hranice pozemků, a žalobkyni tak musel být znám stav kupovaných věcí nemovitých. K obavě žalobkyně z hrozícího zastínění jejího pozemku dále žalovaná poukázala na to, že žalobkyně má svou zahradu orientovanou směrem na jih. Vzhledem k orientaci dotčených dřevin tak přichází do úvahy pouze možnost zastínění minimální části zámkové dlažby na pozemku žalobkyně, když nadto žalovaná hodnotí stínění jako žádoucí jev potřebný k zadržování vláhy a udržení optimálních teplotních podmínek v městské zástavbě. Prorůstání kořenů pak nelze kontrolovat, přičemž žalovaná upozornila, že plot mezi pozemky, široký 30 cm, má základy do hloubky 0,80 metru. K tomu je pak třeba zohlednit též výškový rozdíl v terénu, kdy pozemek žalobkyně leží nejméně o 20 cm výše oproti pozemku žalované; prorůstání kořenů, natož poškození majetku žalobkyně, tudíž nepřichází v úvahu. I pokud by však zaviněním žalované vznikla zcela náhodou jakákoliv škoda na majetku žalobkyně, je žalovaná ochotna se podílet na její náhradě. Dřeviny na pozemku žalované jsou pravidelně ošetřovány a sestřihávány a spadané listí je uklízeno, žalovaná pak žalobkyni v rámci dobrých sousedských vztahů opakovaně nabízela pomoc s redukcí dřevin přesahujících na její pozemek. V neposlední řadě žalovaná poukázala na to, že se v případě žalovaných dřevin jedná pouze o tři stromy, zbývající rostliny jsou keře či tráva (bambus), na něž ustanovení § 1017 občanského zákoníku nepamatuje. Požadavek žalobkyně, jejíž zahrada je neudržovaná a zanedbaná, ve svém důsledku znamená likvidaci dřevin, což je v rozporu s praxí vysazování zeleně v rámci ochrany životního prostředí, přičemž každý strom navíc zvyšuje hodnotu pozemku. Žalovaná proto navrhovala žalobu zamítnout. Následně pak ještě doplnila, že v průběhu řízení přistoupila k redukci dotčených dřevin (vyjma břízy, která spadá mimo sporný časový rámec, a cedru, který výše oplocení nedosahuje), a to na či pod úroveň výšky plotu, resp. k úplnému odstranění dřeviny označené žalobkyní jako budleja Davidova. Prohlásila pak, že předmětné rostliny budou nadále udržovány do výše oplocení, na které byla instalována rohož jako zábrana proti prorůstání a spadu z vegetace i za účelem ochrany soukromí. Rovněž deklarovala svou připravenost ke smírnému ukončení sporu, bude-li žalobkyně akceptovat současný stav úpravy dřevin, neboť nemá zájem mít negativní vztahy se sousedy. 5. Žalobkyně pak v průběhu řízení potvrdila, že žalovaná skutečně přistoupila k radikálnější údržbě dřevin, avšak až na podkladě podané žaloby, nicméně žalobkyně považuje za závadnou jejich skladbu, tzn. jednotlivé zvolené druhy těchto rostlin, jež jsou způsobilé ohrozit do budoucna její pozemek ve formě podrostů a převisů, především pak v případě bambusu. Žalovanou navržené řešení tak nepřijala s tím, že za jedinou možnou cestu považovala úplné odstranění dřevin, když závazek žalované k jejich údržbě by nezabránil vyvolání dalšího (případně i exekučního) soudního řízení. V reakci na znalcem zjištěné odstranění budleje Davidovy v průběhu řízení v této věci následně žalobkyně vzala svou žalobu v rozsahu této dřeviny ústně do protokolu při jednání konaném dne 30. 3. 2023 se souhlasem žalované zpět. 6. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Z výpisů z katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Beroun (prokazujících stav k datu 1. 9. 2020 a 6. 10. 2021) tak bylo zjištěno, že žalobkyně je vedena jako výlučný vlastník mimo jiných též pozemku parc. [číslo] – zahrada, a to na základě smlouvy kupní ze dne 29. 7. 2015 s právními účinky zápisu k datu 31. 7. 2015. 7. Dále bylo z výpisu z katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Beroun ve spojení s informací o pozemku z nahlížení do katastru nemovitostí zjištěno, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] – zahrada. 8. Z potvrzení Městského úřadu Beroun, Odboru výstavby, ze dne 27. 3. 2013 č. j. [spisová značka], sp. zn. [číslo]