9 C 110/2023-19 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 12 325 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník automobilu [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] (dále jen„ vozidlo“), jej v době od 1. 8. 2020 do 1. 2. 2021 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných ve smyslu § 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ POV“). Dlužná částka 12 325 Kč se tak skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 12 025 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí POV (dále jen„ vyhláška“), vynásobené počtem dní (tj. sazba 65 Kč x 185 dní), kdy nebylo vozidlo pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván přípisem ze dne 10. 5. 2021, avšak dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se zároveň domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 25. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě. Soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Vozidlo tovární značky MITSUBISHI, typ PAJERO WAGON, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] bylo v rozhodném období od 1. 8. 2020 do 1. 2. 2021 registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví žalovaného, který byl zároveň i jeho provozovatelem (viz Sdělení MÚ [obec] č. j. [spisová značka] ze dne 21. 7. 2023). Pojištění vozidla u [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], č. smlouvy [číslo] bylo sjednáno pouze od 23. 5. 2019 do 5. 9. 2019 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 10. 5. 2021). V důsledku nepojištění vozidla vznikla vlastníku vozidla, tedy žalovanému, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. za celkem 185 dní, ve výši stanovené pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, tj. 65 Kč/den, celkem tedy 12 025 Kč, a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 10. 5. 2021, když na výzvu žalovaný nikterak nereagoval, příspěvek nepojištěných neuhradil a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázal (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 10. 5. 2021). Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 12. 2021 byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak bez odezvy (viz Předžalobní upomínka ze dne 7. 12. 2021 včetně poštovního podacího lístku ze dne 7. 12. 2023). 5. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 6. Podle § 1 odst. 2 POV musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Podle § 4 citovaného zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (České kanceláři pojistitelů) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška č. 205/1999 Sb.) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 8. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaný byla v rozhodné době vlastníkem vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tedy nesplnil svoji zákonnou povinnost vlastníka osobního automobilu sjednat k provozovanému vozidlu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem a má tak povinnost žalobkyni uhradit příspěvek nepojištěných za odpovídající dobu. Žalobkyně podanou žalobou uplatnila nárok na příspěvek nepojištěných za dobu od 1. 8. 2020 do 1. 2. 2021 a příspěvek vyčíslila v souladu s POV ve výši 12 025 Kč, tj. denní sazbou 65 Kč (pro osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) x 185 nepojištěných dní. Po právu rovněž uplatnila náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu, jimiž by nárok žalobkyně zpochybnil. Vzhledem k tomu, že dlužná částka 12 325 Kč, odpovídající neuhrazenému pojistnému a nákladům na uplatnění pohledávky nebyla doposud žalobkyni uhrazena, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. S ohledem na skutečnost, že žalovaný svůj dluh neuhradil řádně a včas, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti předmětného nároku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok I. tohoto rozsudku). 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru, a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby). Dále z náhrady hotových výdajů ve výši 30