11 C 160/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora částky ve výši 11 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku, a to z titulu uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 8. 9. 2022. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč, přičemž žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, a tak celková výše jednorázové sankce činí 2 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek za poskytnutí úvěru, a to za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 3 500 Kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce žalobkyně a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, žalobkyně následně zaslala návrh konkrétní smlouvy, který žalovaný úkonem po zadání uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou akceptoval. Žalovaný však podmínky smlouvy nedodržel, neboť se dostal do prodlení s plněním svých závazků. Žalovaná částka proto představovala jistinu ve výši 5 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání ve výši 3 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná jistina převedena. Spolu s dlužnou částkou žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 17. 11. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Mezi žalobkyní a žalovaným měla být uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet. Úvěr měl být splacen v pěti stejných splátkách opakujících se každých 14 dní ode dne čerpání úvěru do dne konečné splatnosti úvěru, tj. do 16. 11. 2022, přičemž poplatek za poskytnutí úvěru měl činit 1% denně z půjčené částky. Smlouva obsahuje podpis jednatele žalobkyně, neobsahuje však vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, pouze kód SMS verifikace [číslo] (viz Smlouva o podnikatelském úvěru [číslo]). Dále soud zjistil, že žalobkyně dne 8. 9. 2022 poukázala na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 5 001 Kč, pod ID [číslo] (viz Potvrzení o provedené platbě ze dne 8. 9. 2022), kdy tento bankovní účet je společností [právnická osoba] veden na jméno žalovaného (viz Odpověď na žádost o součinnost ze dne 16. 10. 2023). V neposlední řadě soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 13 472 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze dne 8. 9. 2022, a to přípisem ze dne 11. 3. 2023 (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 3. 2023 včetně podacího lístku z téhož dne). 5. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 6. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 7. Podle § 1812 odst. 2 o. z, k ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. 8. Podle § 561 odst. 1 o. z, se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 9. Podle § 562 o. z, je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (odst. 1). Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý (odst. 2). 10. Podle § 588 o. z, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2395 o. z platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2399 odst. 1 o. z platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru, mimo jiné, písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 14. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. 15. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 16. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS“), se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis;„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání;„ zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a„ kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. 17. Podle článku 25 eIDAS, nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 18. Podle článku 26 eIDAS, musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 19. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z, je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný jako„ zaručený elektronický podpis