11 C 180/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 26. 9. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž žalovaný obdržel úvěr ve výši 12 000 Kč se splatností ke dni 24. 10. 2019. Poskytnutou částku žalovaný žalobkyni nevrátil, a žalobkyně tak vedle částky úvěru 12 000 Kč požadovala uhradit i smluvní úrok ve výši 36 % ročně z poskytnuté částky a nadále běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení. Žalobkyně pohledávku za žalovaným z nesplaceného úvěru nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 10. 2020. Žalovaný neuhradil ani přes výzvu žalobkyně na předmětnou pohledávku ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 26. 9. 2019 soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 12 000 Kč, na dobu 28 dnů. Žalovaný se měl zavázat tuto částku v uvedené lhůtě vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 101,86 Kč a úrokem za dobu úvěru ve výši 331,40 Kč. Soudu předložená písemná smlouva obsahuje v místě podpisu právní předchůdkyně žalobkyně otisk razítka s identifikačními údaji právní předchůdkyně žalobkyně a podpisem jednatelky právní předchůdkyně žalobkyně. V místě podpisu žalovaného je uvedeno datum 26. 9. 2019 a místo podpisu: Jméno žalovaného a číslo elektronického kódu [číslo], kterým měl žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru podepsat a tím tak stvrdit, že se s dokumentem seznámil, porozuměl mu a bez výhrad souhlasí s jeho obsahem. Z vlastností elektronického dokumentu předloženého soudu bylo zjištěno, že měl být vytvořený až dne 26. 11. 2020 v 16: 03:10 hodin. PDF dokument obsahující soudu předloženou Smlouvu o spotřebitelském úvěru byl tak vytvořen až poté, kdy k němu měl být připojen podpis žalovaného ve formě umožňující zjistit následnou změnu podepsaného dokumentu. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovaným. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 6. 2023 zaslané žalovanému má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomínala k úhradě dlužné částky. 7. Na základě provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku 12 000 Kč, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou měla uzavřít se žalovaným dne 26. 9. 2019. 8. Z jiných než uvedených listin soud nevycházel, neboť nebyly ve věci podstatné. 9. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 17. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 18. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 21. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, kt