18 C 32/2024-36 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Karviné po žalované domáhala zaplacení pohledávky ve výši 21 150 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 18. 8. 2005 smlouvu o půjčce č. , číslo, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 8. 2006. Žalovaná na uvedenou půjčku uhradila pouze 3 810 Kč, když tuto částku započetla právní předchůdkyně žalobkyně na souhrnný poplatek. Žalovaná tak i nadále dlužila na úhradě půjčky na jistině 15 000 Kč a na souhrnném poplatku (kapitalizovaném úroku) 6 150 Kč.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností , právnická osoba, ., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky za žalovanou na tuto společnost, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 25. 6. 2015. Následně tato postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Postoupení bylo oznámeno žalované přípisem ze dne 11. 9. 2018.Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, tato však na dluh ničeho neuhradila a žalobkyně proto požadovala též úrok z prodlení z neuhrazené jistiny.2. Žalovaná v řízení uvedla, že půjčku, která je předmětem žaloby zpočátku splácela dle smlouvy, kdy každý týden jí volal zaměstnanec právní předchůdkyně žalobkyně a vyzvedl si splátku. Po několika splátkách přestal tento zaměstnanec komunikovat a s žalovanou nekomunikovala ani právní předchůdkyně žalobkyně. Od této doby uběhlo 18 let a nebylo vinou žalované, že nemohla půjčku splatit, když ji právní předchůdkyně žalobkyně za celou dobu ani jednou nekontaktovala. Žalovaná má za to, že po tak dlouhé době již žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky a navrhla žalobu zamítnout.3. Na základě písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující skutková zjištění:4. Ze smlouvy o půjčce ve spojení se smluvními podmínkami má soud za prokázané, že původní věřitel , právnická osoba, , IČ: , IČO, , , adresa, , měl uzavřít s žalovanou jako dlužníkem dne 18. 8. 2005 smlouvu o půjčce č. , číslo, , na jejímž základě jí poskytl v hotovosti peněžní prostředky v částce 15 000 Kč. Převzetí tohoto obnosu měla žalovaná potvrdit podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s půjčkou se pak měla žalovaná zavázat zaplatit tomuto věřiteli celkovou částku 24 960 Kč, představovanou jistinou půjčky ve výši 15 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč, a to v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 480 Kč s první splátkou splatnou 7. dne od data uzavření smlouvy. Poslední splátka byla stanovena na 17. 8. 2006. RPSN k takto sjednané půjčce činila 199,4 %.5. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2005, dopadají na posuzovaný právní vztah o půjčce ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník“) s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.Podle § 657 občanského zákoníku platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnutéShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.6. Podle § 100 občanského zákoníku se právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.7. Podle § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.8. Po provedeném důkazním řízení soud žalobu zamítl, neboť má za to, že žalovaná v řízení uplatnila námitku promlčení. Ze smlouvy o půjčce ze dne 18. 8. 2005 vyplynulo, že celý tvrzený dluh měl být žalovanou uhrazen do 17. 8. 2006. Žaloba byla zdejšímu soudu doručena dne 26. 9. 2023, tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. S ohledem na tuto okolnost nemohl soud tvrzené právo žalobkyni přiznat.9. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně se z jednání soudu nařízeného na den 26. 3. 2024 omluvila a souhlasila s projednáním věci bez své účasti. Zbavila se tak možnosti se k námitce promlčení vznesené žalovanou u jednání vyjádřit a uvést případně takové skutkové okolnosti, které by založily jiný běh promlčecí doby. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalovaná pohledávka je promlčena, již dále nezkoumal, zda se žalobkyně stala vlastníkem pohledávky za žalovanou, neboť to již pro rozhodnutí ve věci samé nemělo právní význam.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů, neboť ve věci úspěšná žalovaná náklady řízení nepožadovala. (výrok II.).