ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2024:19.C.84.2022.1 Datum: 2024-01-12 Předmět: pro zaplacení 524 217,80 Kčs příslušenstvím Ustanovení: ["§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 10 z. č. 549/1991 Sb.", "§ 1872 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1876 z. ["zastavení řízení""uznání dluhu""utvrzení dluhu"]
O co šlo: pro zaplacení 524 217,80 Kčs příslušenstvím (["§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 10 z. č. 549/1991 Sb.")
1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 524 217,80 Kč s příslušenstvím spočívajícím v úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil takto: Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 25. 11. 2014, č. j. 107 EC 22/2011 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2015, č. j. 21 Co 303/2015 byla účastníkům řízení uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně společnosti , právnická osoba, . částku 1 000 000 Kč, náklady řízení před soudem I. stupně ve výši 129 109,54 Kč a náklady odvolacího řízení ve výši 19 326,12 Kč. Žalobce jako společně a nerozdílně zavázaný dlužník zaplatil dne 17. 2. 2016 společnosti , právnická osoba, . celou jistinu ve výši 1 000 000 Kč jakož i náklady soudního řízení ve výši 148 435,66 Kč. Žalobce tak má proti žalovanému z titulu neuhrazené náhrady podílu spoludlužníka pohledávku v uvedené výši. Žalovaný na svůj dluh žalobci uhradil do dne podání žaloby částku 30 000 Kč dne 22. 11. 2018 a částku 20 000 Kč dne 6. 12. 2018. Dne 23. 11. 2016 žalovaný dluh písemně uznal. Od 23. 11. 2016 je tak povinen z dlužné částky platit zákonný úrok z prodlení. Žalobce v průběhu řízení vzal žalobu částečně zpět, a to co do částky 85 000 Kč představující sumu dílčích plnění žalovaného na jeho dluh. Doplnil, že uplatnil svou pohledávku za žalovaným předmětnou žalobou až přibližně po 8 letech od doby, kdy zaplatil plnění, které měl hradit žalovaný, pročež nelze tvrdit, že by svou pohledávku za žalovaným vymáhal nepřiměřeně brzy. Výzvu k úhradě posílal žalobce žalovanému na adresu, která byla uvedena v uznání dluhu, a pak i na jiné adresy. V průběhu řízení žalobce navrhl, aby byla připuštěna změna žalobního petitu, pokud jde o příslušenství žalované částky, tak, že se domáhá přisouzení úroku z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 464 217,80 Kč od 2. 12. 2022 do 12. 9. 2023, dále z částky 459 217,80 Kč od 13. 9. 2023 do 17. 10. 2023, dále z částky 449 217,80 Kč od 18. 10. 2023 do 23. 11. 2023, dále z částky 444 217,80 Kč od 24. 11. 2023 do 4. 1. 2024 a konečně z částky 439 217,80 Kč od 5. 1. 2024 do zaplacení, s tím, že zbývající úrok z prodlení bere zpět. Usnesením vyhlášeným při ústním jednání konaném dne 9. 1. 2024 byla navržená změna žalobního petitu připuštěna. Žalobce (ve znění závěrečného návrhu) navrhl, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 439 217,80 Kč s úrokem z prodlení dle usnesení o připuštění změny žalobního petitu.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítal, že z listiny označené jako uznání závazku ze dne 23. 11. 2016 je zcela zřejmé, že splatnost žalobou tvrzeného nároku doposud nenastala, neboť mezi žalobcem a žalovaným byla stanovena splatnost závazku na 10 let ode dne podpisu. Z tohoto důvodu má žalovaný za to, že žaloba je předčasná. Uvedl dále, že poštu si přebírá a není si vědom, že by mu v roce 2018 přišla výzva k úhradě žalované částky. Navíc je nestandardní, že by výzva měla být v roce 2018 a podání žaloby téměř o 5 let později. Žalovaný tvrdí, že to byl sám žalobce, kdo v textu uznání dluhu použil termín „nejpozději do“. Pokud žalobce očekával, že bude spláceno průběžně, mělo to být v uznání dluhu zachyceno. Žalovaný by proto neměl být v prodlení, i kdyby do současné doby nezaplatil na pohledávku vůbec nic. Svůj dluh žalobci splácel podle svých možností a schopností, avšak i kdyby dosud neplatil vůbec nic, do prodlení by se nedostal. Vycházel z toho, že má před sebou ještě 2 roky k možnému plnění, tzn. do konce roku 2026. Žalovaný dále navrhl, aby v případě, že by žalobě bylo vyhověno, mu bylo umožněno plnit žalobci ve splátkách, a to s ohledem na možnosti jeho splácení a uznání dluhu, které učinil.3. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobce a žalovaný vystupovali jako žalovaní v řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně pod spisovou značkou 107 EC 22/2011, jehož předmětem řízení byla pohledávka společnosti , právnická osoba, . ve výši 1 000 000 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 24. 11. 2014, č. j. 107 EC 22/2011-226, bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobci společně a nerozdílně 1 000 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a současně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 129 107,54 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 5. 11. 2015, č. j. 21Co 303/2015-266, byl prvostupňový rozsudek potvrzen a žalovaným bylo uloženo společně a nerozdílně zaplatit žalobci 19 326,12 Kč. Oba tyto rozsudky nabyly právní moci dne 10. 2. 2016.4. Dále je mezi účastníky řízení nesporné, že celou pohledávku žalobci, společnosti , právnická osoba, ., k jejíž úhradě byli žalobce a žalovaní společně a nerozdílně povinni, zaplatil žalobce.5. Tato skutková okolnost zcela koresponduje z výpisu z účtu žalobce č. , č. účtu, , z nějž bylo zjištěno, že žalobce dne 17. 2. 2016 zaplatil na účet č. , č. účtu, částku 1 000 000 Kč a dále na účet č. , č. účtu, částku 148 516,68 Kč.6. Na základě provedeného dokazování soud dále zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:Z uznání dluhu ze dne 23. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaný uznal svůj dluh ve výši 574 217,80 Kč vůči žalobci co do důvodu i výše a zavázal se dlužnou částku uhradit nejpozději do 10 let od podpisu tohoto uznání. V uznání dluhu se uvádí bydliště žalovaného na adrese , adresa, a dále adresa jeho tzv. trvalého pobytu – , adresa, .Z e-mailové komunikace vedené mezi účastníky soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce navrhoval, aby žalovaný učinil uznání dluhu, přičemž v této komunikace zmiňuje, že si je žalobce vědom složité finanční situace žalovaného. V e-mail ze dne 18. 2. 2016 právní zástupce žalobce navrhuje vyhotovení jednoduchého právního dokumentu, který by obsahoval regresní závazek žalovaného k úhradě poloviny částek uhrazených žalobcem a poukazuje na to, že tento nárok vyplývá přímo ze zákona a promlčí se za 10 let. Uvádí dále, že žalovaný aktuálně neuváděl platební kalendář nýbrž pouze ujednání o splatnosti ½ z celého plnění uhrazeného žalobcem, a to „v době 10 let od teď“.Z dopisu ze dne 26. 2. 2018 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 574 217,80 Kč. Z kopie obálky k výzvě vyplývá, že byla žalovanému zasílána na adresu , adresa, . Žalovanému nebyla doručena; na obálce je vyznačeno „na uvedené adrese neznámý“. Žalobce v průběhu řízení doplnil, že nemůže doložit, že žalovanému zasílal výzvu k zaplacení žalované částky i na jiné adresy.7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci:Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 25. 11. 2014, č. j. 107 EC 22/2011, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 05. 11. 2015, č. j. 21 Co 303/2015, byla žalobci a žalovanému uložena povinnost zaplatit společnosti , právnická osoba, . společně a nerozdílně částku 1 000 000 Kč a náklady řízení před soudem I. stupně ve výši 129 109,54 Kč a náklady odvolacího řízení ve výši 19 326,12 Kč. Tyto částky zaplatil dne 17. 2. 2016 společnosti , právnická osoba, . žalobce. Žalovaný dne 23. 11. 2016 písemně co do důvodu i výše uznal dluh vůči žalobci ve výši 574 217,80 Kč a zavázal se dlužnou částku uhradit nejpozději do 10 let od podpisu tohoto uznání. K zaplacení dlužné částky vyzval žalobce žalovaného písemnou výzvou ze dne 26. 2. 2018, kterou žalovanému zaslal na adresu , adresa, . Žalovaný v mezidobí zaplatil žalobci na svůj dluh celkem 85 000 Kč, a to dne 23. 11. 2018 částku 30 000 Kč, dne 6. 12. 2018 částku 20 000 Kč, dne 22. 3. 2019 částku 10 000 Kč, dne 22. 8. 2019 částku 10 000 Kč, dne 5. 12. 2019 částku 20 000 Kč, dne 23. 7. 2020 částku 20 000 Kč, dne 23. 11. 2023 částku 5 000 Kč a dne 4. 1. 2024 částku 5 000 Kč.8. Podle ustanovení § 1872 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen o. z.) je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.9. Podle ustanovení § 1876 odst. 2 o. z. vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní.10. Podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.11. Podle ustanovení § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.12. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat za
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.