6 C 116/2023-14 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2023 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 39.745,57 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 2. 1. 2023. Tvrdil, že na základě této smlouvy, sjednané elektronicky prostřednictvím klientské zóny, se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč. Úroky pak měl žalovaný hradit v měsíčních splátkách ve výši 1.730 Kč. Jelikož však žalovaný těmto svým smluvním závazkům nedostál, neboť řádně a včas neuhradil splátku splatnou dne 15. 2. 2023 a adekvátně nereagoval ani na zasílané upomínky, žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k úhradě neuhrazené úvěrové jistiny a nákladů právního zastoupení. Protože dlužná částka nebyla ani poté uhrazena, domáhal se žalobce zaplacení dlužné částky 39.745,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení soudní cestou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož se strany k jednání soudu nedostavily, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými do spisu, z nichž zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] tak bylo ve spojení s předsmluvními informacemi zjištěno, že na základě posouzení schopnosti žalovaného tento úvěr splatit (porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů, jak bylo zjištěno z kompletního výpisu z bankovního účtu žalovaného za poslední tři kalendářní měsíce, z výpisu z insolvenčního rejstříku, databáze odcizených dokladů, výpisu z registru SOLUS a z registru REPI), se žalobce zavázal touto smlouvou poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč, a to poukázáním částky 11.136 Kč na účet žalovaného a částky 20.864 Kč ve prospěch věřitele žalovaného [příjmení] na úhradu jiného jeho závazku z úvěrové smlouvy [číslo] započtením částky 8.000 Kč na náklady poskytovatele. Úvěr pak byl poskytnut na dobu určitou v délce 72 měsíců se splatností ke dni 15. 12. 2028 a se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 23,85 % ročně, tedy v celkové výši 35.528 Kč; celkem tak měl žalovaný uhradit 75.528 Kč ve sjednaných měsíčních splátkách ve výši 1.730 Kč s tím, že od úvěrové jistiny měly být se souhlasem žalovaného odečteny náklady žalobce účelně vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovaného v částkách 400 Kč (na lustrum v registrech), 100 Kč (na zpracování úvěru), 4.300 Kč (na ostatní administrativní náklady poskytovatele) a 2.400 Kč (na odměnu zprostředkovatele). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků pak bylo ujednáno právo žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného (tzn. náklady na celkem dvě upomínky ve výši 300 Kč, resp. 500 Kč), dále na úroky z prodlení v zákonné výši a na smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však 200.000 Kč. Pokud žalovaný ani po upomínkách svůj dluh neuhradí, byl žalobce oprávněn přistoupit k zesplatnění úvěrové jistiny, jejíž součástí se tímto stávají i sjednané úroky. Úvěrová smlouva byla uzavřena elektronicky za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím klientského účtu, zpřístupněném žalovanému pomocí odkazu a unikátního SMS kódu a po zaplacení tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč žalobci z osobního bankovního účtu žalovaného za účelem ověření identity žalovaného. Přílohou č. 1 úvěrové smlouvy je pak posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tedy přehled zjištěných osobních a kontaktních údajů žalovaného (svobodný, bez vyživovací povinnosti), číslo jeho bankovního účtu, zdroj a výše příjmu (zaměstnavatel [právnická osoba], průměrný příjem za poslední tři měsíce 22.073 Kč) a výše nákladů (5.750 Kč na bydlení, 1.348 Kč na pravidelné finanční závazky – dva úvěry u jiných subjektů, 181 Kč sázky), přičemž disponibilní částka zůstatku činila 13.064 Kč. Lustrace žalovaného v dostupných registrech pak nevykázaly žádné, resp. žádné negativní záznamy, a bonita žalovaného tedy byla hodnocena jako průměrná. Celková měsíční splátka pak zahrnovala splátku úvěru v částce 1.049 Kč a platbu za doplňkové služby PODPORA v příloze č. 2 smlouvy (681 Kč). Smlouva o úvěru i předsmluvní informace jsou opatřeny autorizační doložkou – identifikátorem a časovým klíčem s údaji o IP adrese, datu a času podpisu, SMS kódu a telefonního čísla, z něhož byl SMS kód potvrzen (odpovídá telefonnímu číslu žalovaného dle smlouvy). 5. Z detailu pohybu z internetového bankovnictví ze dne 9. 3. 2023 dále soud zjistil, že dne 2. 1. 2023 byla na bankovní účet č. [bankovní účet] připsána z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] verifikační platba ve výši 1 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 6. Potvrzením o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 3. 1. 2023 s připojeným detailem pohybu na účtu má soud dále za prokázané, že dne 3. 1. 2023 byla vnitřním převodem uhrazena částka 20.864 Kč pod variabilním symbolem [číslo] na úhradu jiného závazku žalovaného vůči žalobci v souladu s ujednáními o čerpání úvěru dle úvěrové smlouvy a zbývající část úvěru ve výši 11.136 Kč byla téhož dne poukázána na účet žalovaného, resp. ve zbývající výši 8.000 Kč započtena na náklady úvěrujícího; dále byly sděleny údaje pro hrazení sjednaných splátek. 7. Upomínkami ze dne 20. 2. 2023 a 5. 3. 2023 (zasílanými elektronicky i písemně poštou) pak žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky, splatné dne 15. 2. 2023, přičemž za tyto upomínky mu naúčtoval sjednané poplatky ve výši 300 Kč a 500 Kč. 8. Konečně pak soud z předžalobní výzvy a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 18. 8. 2023 zjistil, že žalobce vyrozuměl žalovaného o zesplatnění úvěrové jistiny v důsledku porušení smlouvy a vyzval jej k zaplacení zbývající jistiny ve výši 39.745,57 Kč spolu s náklady právního zastoupení nejpozději do data 22. 9. 2023 s upozorněním na možnost vymáhání této pohledávky soudní cestou. Odeslání této písemnosti do dispoziční sféry žalovaného je prokazováno poštovním podacím lístkem. 9. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] (uzavřené dne 2. 1. 2023 elektronicky za pomoci prostředků komunikace na dálku poté, co z výpisu z účtu žalovaného, lustrací v registrech a z údajů o osobních a výdělkových poměrech žalovaného včetně jeho závazků prověřil schopnost žalovaného úvěr splatit, a po úhradě verifikační platby žalovaným z jeho účtu za účelem jeho řádné identifikace) dne 3. 1. 2023 úvěr ve výši 40.000 Kč, a to jednak poukázáním částky 20.864 Kč na úhradu jiného závazku žalovaného vůči žalobci z úvěrové smlouvy [číslo] částky 11.136 Kč na účet žalovaného (zbývající částka 8.000 Kč byla započtena na náklady úvěrujícího. Žalovaný se pak zavázal takto poskytnutý úvěr splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 23,85 % ročně, tedy 35.528 Kč, v měsíčních splátkách po 1.730 Kč (zahrnujících též poplatek za sjednanou doplňkovou službu). Jelikož však tomuto svému smluvnímu závazku nedostál, neboť neuhradil již splátku splatnou k datu 15. 2. 2023 ani na základě dvou upomínek a nereagoval ani na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 18. 8. 2023, v níž byl současně informován o zesplatnění úvěrové jistiny ve výši 39.745,57 Kč s termínem k zaplacení do 22. 9. 2023, je se splněním tohoto svého peněžitého závazku vůči žalobci v prodlení. 10. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Ve smyslu ustanovení § 1824 odst. 1 občanského zákoníku sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1. 12. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené