11 C 118/2025-22 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10 716 Kč jako příspěvku za nepojištěné vozidlo s tvrzením, že je jako právnická osoba příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle zjištění žalobkyně žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností nad 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN: , VIN kód, , č. technického průkazu vozidla , IBAN, , evidovaného v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl k tomuto vozidlu sjednáno v období ode dne 4. 6. 2024 do 23. 9. 2024, tedy po dobu 112 dní, zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení). Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení předmětné zákonné povinnosti žalované trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla, spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Dlužná částka tak sestává ze základu příspěvku v denní sazbě 93 Kč, násobeno počtem dní (celkem 112), za něž nebylo povinné ručení sjednáno. Celková výše příspěvku tedy činila 10 416 Kč, k němuž žalobkyně dále nárokuje též náklady na jeho mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč. Přestože byl žalovaný k úhradě dlužného příspěvku písemně vyzván dne 14. 11. 2024, tuto částku ve stanovené lhůtě pro zaplacení neuhradil, pročež jeho splatnost nastala dne 28. 1. 2025. Jelikož žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani na základě zasílaných upomínek, domáhala se žalobkyně svého nároku v celkové výši 10 716 Kč, sestávajícího z neuhrazeného zůstatku příspěvku v částce 10 416 Kč a z nákladů v částce 300 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení soudní cestou.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z karty vozidla , hodnota, , z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 14. 11. 2024 č. případu , hodnota, , z upomínky o úhradu nedoplatku ze dne 4. 2. 2025 a z předžalobní upomínky ze dne 25. 4. 2025 ve spojení s poštovním podacím lístkem.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:6. Žalovaný byl vlastníkem osobního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností nad 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN: , VIN kód, , č. technického průkazu vozidla , IBAN, v období od 4. 6. 2024 do 23. 9. 2024 (prokázáno kartou vozidla , hodnota, ). V uvedené době ohledně výše uvedeného vozidla žalovaný neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo žalovaný nezaplatil, ač k tomu byl vyzván žalobkyní a ač byl k zaplacení opakovaně upomínán (prokázáno upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 2. 2025, výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne 14. 11. 2024). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky naposledy vyzván předžalobní upomínkou ze dne 25. 4. 2025 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 25. 4. 2025).7. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle odst. 2 se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.8. Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.9. Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 93 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 2 500 cm.10. Podle ustanovení § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.12. Na základě takto zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost, která mu vyplývá z § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., a totiž uzavřít pro vozidlo registrační značky , SPZ, pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla, a to v období od 4. 6. 2024 do 23. 9. 2024. Z těchto důvodů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s uplatněním této pohledávky. Výše poplatku je odvozena od počtu dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno. Za každý den je vlastník osobního automobilu nejvyšší povolenou hmotností nad 2 500 cm3 (tedy vozidla, jehož se toto řízení týká) povinen žalobkyni zaplatit částku 93 Kč. Pro vozidlo žalovaného nebylo sjednáno pojištění po dobu 112 dní, celková výše poplatku tak činí 10 416 Kč. Výše nákladů na vymáhání této pohledávky pak činí částku 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do zaplacení.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 716 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.14. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).