12 C 141/2025-87 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout tím, že žalovaný po dobu od září 2023 do 30. 9. 2024 užíval nemovitost ve spoluvlastnictví nad rámec svého podílu a žalobkyni neumožnil užívání odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu. Žalobkyně podíl na nemovitosti nabyla dne 23. 2. 2021 okamžikem právní moci usnesení o příklepu v rámci dražby, přičemž spoluvlastníkem byla až do 7. 1. 2025, kdy tento podíl prodala dalšímu ze spoluvlastníků na základě kupní smlouvy. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný odmítal zpřístupnit nemovitost a předat klíče, ačkoliv byla ochotna uzavřít dohodu o užívání za částku 2 500 Kč měsíčně, což považuje za přiměřenou náhradu. Nárok uplatňuje podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž požaduje i zákonný úrok z prodlení od 21. 10. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Žalovaný dále uvedl, že nemovitost byla po celou dobu ve značně zdevastovaném stavu, žalobkyně neměla zájem ji užívat a nevyvinula žádnou aktivitu k tomu, aby se na jejím užívání podílela. Tvrdí, že nikdy nebránil žalobkyni v užívání nemovitosti, naopak ji informoval, že může nemovitost využívat, a dokonce jí navrhl vymezit část zahrady, což žalobkyně neučinila. Popírá, že by nemovitost nadužíval, a uvádí, že sám nemohl užívat celý dům, přičemž prováděl pouze běžnou údržbu pozemku. Zdůrazňuje, že žalobkyně podíl nabyla spekulativně, nemovitost nezhodnotila, neučinila žádné investice a následně podíl se ziskem prodala. Nárok žalobkyně považuje za šikanózní a v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti dne 23. 2. 2021 na základě usnesení o příklepu a tento podíl zcizila dne 7. 1. 2025 kupní smlouvou, přičemž žalovaný byl po celou dobu spoluvlastníkem této nemovitosti. Tyto skutečnosti prokazuje i v řízení provedené listinné důkazy: výpis z katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, (list vlastnictví , hodnota, ) k 21. 3. 2024 a části mapy (ve spise na č.l. 10).5. Z předžalobní výzvy ze 17. dubna 2024 (ve spise na č.l. 8 a násl. a 24 násl., na č.l. 27 a násl., č.l. 29 a násl., č.l. 35), emailové korespondence z 19. dubna 2024, okresní soud zjistil, že dne 17. 4. 2024 žalobce vyhotovil a odeslal žalovanému předžalobní výzvu.6. Z náhledů fotografií (ve spise na č.l. 11–18), ve spojení s fotografiemi ve spise na č.l. 58–65, okresní soud zjistil, že předmětná nemovitost se v rozhodném období (tj. od září 2023 do 30. 9. 2024) nacházela v dezolátním, prakticky neobyvatelném stavu.7. Z usnesení Okresního soudu v Berouně č.j. , spisová značka, ze dne 14. srpna 2023 (ve spise na č.l. 19 a násl.) okresní soud zjistil, že dne 14. 8. 2023 bylo vyhotoveno usnesení Okresního soudu v Berouně č.j. , spisová značka, .8. Z emailové korespondence z 20. dubna 2024 a 19. dubna 2024 (ve spise na č.l. 22 a 23), 21. 4. 2024 (ve spise na č.l. 32), 23. 4. 2024 (ve spise na č.l. 33), 21. 4. 2024 (ve spise na č.l. 34), 21. 4. 2024 (ve spise na č.l. 37), 22. 4. 2024 (ve spise na č.l. 38) a z 19. 4. 2024 (ve spise na č.l. 39), okresní soud zjistil, že před podáním žaloby probíhala komunikace týkající se užívání předmětné nemovitosti, jejího technického stavu a možností vypořádání spoluvlastnictví. Žalovaný opakovaně uváděl, že nemovitost je v havarijním stavu, neobyvatelná, s nefunkční elektřinou, hnijícími podlahami a zdmi, a že užívá pouze jednu místnost v přízemí, přičemž přístup ostatním spoluvlastníkům neomezuje. Tvrdil, že prováděl údržbu pozemku na vlastní náklady a hodlá požadovat náhradu za tuto údržbu. V komunikaci se objevují návrhy na rozdělení nemovitosti mezi spoluvlastníky, s nimiž žalovaný souhlasil, a dále odkazy na odhady hodnoty nemovitosti vyhotovené soudním znalcem i realitním makléřem, přičemž žalovaný zpochybňoval úplnost podkladů použitých pro tyto odhady. Žalovaný rovněž upozorňoval na hygienická rizika spojená se stavem nemovitosti a vyjadřoval ochotu řešit věc dohodou mimo soudní cestu.9. Z listiny nazvané „replika“ ze 4. prosince 2024 (ve spise na č.l. 31) okresní soud zjistil, že dne 4. 12. 2024 právní zástupce žalobkyně sdělil právnímu zástupci žalovaného, že žalobkyně přistoupila k prodeji svého spoluvlastnického podílu třetímu spoluvlastníkovi, a současně se dotázal, zda má žalovaný zájem na smírném řešení otázky nadužívání, jinak bude zahájen soudní spor na pokyn žalobkyně.10. Z přípisu ve věci vypořádání podílového spoluvlastnictví z 14. 10. 2024 okresní soud zjistil, že dne 14. 10. 2024 právní zástupce žalovaného sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že žalovaný umožní žalobkyni i ostatním spoluvlastníkům užívat nemovitost a nebude jim v tom bránit. Uvedl, že žalovaný udržuje zahradu a nečiní si nároky na kompenzaci za tuto údržbu. Dále sdělil, že žalovaný je ochoten hradit částku 2 500 Kč měsíčně za užívání nemovitosti, avšak pouze na základě písemné dohody, přičemž požadavek na úhradu za minulost považuje za překvapivý. Současně nabídl vypořádání spoluvlastnictví částkou 1 500 000 Kč s tím, že by se následně vystěhoval, a vyjádřil ochotu řešit spor dohodou.11. Návrh žalovaného na doplnění dokazování místním šetřením a účastnickým výslechem žalovaného soud považoval za nadbytečný, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn z předložených listinných důkazů a z tohoto důvodu soud návrh na provedení těchto důkazů zamítl.12. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.13. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti dne 23. 2. 2021 na základě usnesení o příklepu a tento podíl zcizila dne 7. 1. 2025 kupní smlouvou, přičemž žalovaný byl po celou dobu spoluvlastníkem této nemovitosti. V období od září 2023 do 30. 9. 2024 se předmětná nemovitost nacházela v dezolátním, prakticky neobyvatelném stavu, s nefunkční elektřinou, hnijícími podlahami a zdmi. Před podáním žaloby probíhala mezi účastníky komunikace, v níž žalovaný opakovaně uváděl, že užívá pouze jednu místnost v přízemí, přístup ostatním spoluvlastníkům neomezuje, prováděl údržbu pozemku na vlastní náklady a hodlá požadovat náhradu za tuto údržbu. V této komunikaci se objevovaly návrhy na rozdělení nemovitosti mezi spoluvlastníky, s nimiž žalovaný souhlasil, a odkazy na odhady hodnoty nemovitosti vyhotovené soudním znalcem i realitním makléřem, přičemž žalovaný zpochybňoval úplnost podkladů použitých pro tyto odhady a upozorňoval na hygienická rizika spojená se stavem nemovitosti. Dne 14. 10. 2024 právní zástupce žalovaného sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že žalovaný umožní žalobkyni i ostatním spoluvlastníkům nemovitost užívat, nebude jim v tom bránit, udržuje zahradu bez nároku na kompenzaci, je ochoten hradit částku 2 500 Kč měsíčně za užívání nemovitosti na základě písemné dohody, přičemž požadavek na úhradu za minulost považuje za překvapivý, a současně nabídl vypořádání spoluvlastnictví částkou 1 500 000 Kč s tím, že by se následně vystěhoval. Dne 4. 12. 2024 právní zástupce žalobkyně sdělil právnímu zástupci žalovaného, že žalobkyně přistoupila k prodeji svého spoluvlastnického podílu třetímu spoluvlastníkovi a dotázal se, zda má žalovaný zájem na smírném řešení otázky nadužívání, jinak bude zahájen soudní spor. Dne 17. 4. 2024 žalobkyně vyhotovila a zaslala žalovanému předžalobní výzvu.14. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku).16. Soud považoval za nezbytné, aby žalobkyně doplnila rozhodné skutečnosti, neboť žaloba obsahovala pouze obecné tvrzení, že žalovaný „neumožnil užívání“ a „nepředal klíče“. Takové obecné tvrzení nepostačuje k závěru o vzniku bezdůvodného obohacení. Soud měl tedy v úmyslu vyzvat žalobkyni, aby jednoznačně a přesně vymezila, kdy a jakým konkrétním způsobem jí žalovaný bránil v užívání nemovitosti, jaký byl její konkrétní záměr nemovitost užívat (zda k bydlení, rekreaci či jinému účelu) a jaké kroky k tomu učinila, kterou část nemovitosti chtěla užívat a k jakému účelu, zda investovala prostředky do nemovitosti nebo se podílela na její údržbě, a zda reagovala na návrh žalovaného vymezit část zahrady. Tyto skutečnosti byly klíčové i vzh