12 C 295/2025-14 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 276 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Žalobkyně zjistila, že vozidlo, které žalovaný provozoval, bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný pak coby provozovatel neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti a tímto jednáním tak porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek za motorové vozidlo provozované žalovaným. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Jelikož žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil, žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje po žalovaném uhradit dlužnou částku ve výši 10 276 Kč, která se skládá ze základu příspěvku a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně se nejedná po věc uvedenou v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce s takovým postupem souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Žalobkyně je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen „Zákon“). Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil s hmotností do 3,5 t, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, kdy žalovaný je evidován jako vlastník a provozovatel uvedeného vozidla (viz Informace z registru silničních vozidel). Žalovaný, coby provozovatel, však neměl ode dne 20. 8. 2024 do 13. 12. 2024 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo nebylo pojištěno 116 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyně pak zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do 60 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 1. 2025). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, byl žalobkyní opětovně vyzván upomínkou ze dne 15. 4. 2025 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 15. 4. 2025). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 12. 5. 2025 (viz Předžalobní upomínka ze dne 12. 5. 2025 včetně kopie poštovního podacího archu).6. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.7. Podle § 6 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 45 odst. 2, 3 a 4 pak platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. To neplatí, je-li vozidlo vyňato z pojištění podle § 7.8. Dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla denní sazba příspěvku pro nákladní automobil s hmotností do 3,5 t činí 65 Kč. Dle § 6 vyhlášky 69/2024 Sb., činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 45 odst. 2 Zákona 300 Kč.9. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovanému vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni, jakožto příjemkyní příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť neměl u výše specifikovaného vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti. Dlužná částka ve výši 10 276 Kč je tak tvořena základem příspěvku a dále poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 276 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.