9 C 206/2023-150 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhaly určení vlastnictví, resp. spoluvlastnictví k nemovitosti specifikované ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku s tím, že každá z žalobkyň je spoluvlastnicí shora citovaného pozemku s výší spoluvlastnického podílu ve výši ideální ½ vzhledem k celku. Tvrdily, že mají ve spoluvlastnictví mimo jiné nemovité věci zapsané v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec a k.ú. , adresa, na LV č. , hodnota, , a sice pozemek parc. č. st. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. , číslo popisné, – rodinný dům, a pozemek parc. č. , hodnota, – zahrada (dále též jen „pozemky ve vlastnictví žalobkyň nebo nemovitosti ve vlastnictví žalobkyň“). , jméno FO, (původní žalovaný), jehož bližší údaje nelze dohledat, je evidován v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec a k.ú. , adresa, jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, – ostatní plocha (jiná plocha) zapsaném na LV č. , hodnota, (dále též jen „pozemek ve vlastnictví žalovaného nebo žalované“). Pozemek ve vlastnictví žalovaného bezprostředně sousedí s pozemky ve vlastnictví žalobkyň a po celou dobu (od roku 1949) byl a je užíván spolu s nemovitostmi ve vlastnictví žalobkyň jako jeden funkční celek, a to jak žalobkyněmi, tak i jejich právními předchůdci. Pozemek žalovaného je spolu s pozemky ve vlastnictví žalobkyň oplocen, a je užíván i jako vjezd a zahrádka. Žalobkyně, resp. jejich právní předchůdci na pozemku ve vlastnictví žalovaného vystavěli 2 jímky a kolnu užívanou jako garáž. V době, kdy žalobkyně chtěly převést pozemky na své děti, a v médiích zároveň běžela informace stran toho, že pozemky neidentifikovaného vlastníka přejdou k 1.1.2024 na stát, žalobkyně někdo upozornil na to, že se to týká i jich, resp. pozemku ve vlastnictví žalovaného, který mají připlocen a tvoří jeden funkční celek s pozemky ve vlastnictví žalobkyň. Tehdy žalobkyně zjistily, že hranice jejich pozemku nekopírují hranice oplocení, které je zcela původní. Žalobkyně nemovitosti nabyly od svých rodičů, kdy právní předchůdci žalobkyň nemovitosti vlastnili od roku 1949. Již od tohoto roku, až dosud jak právní předchůdci žalobkyň, tak žalobkyně pozemek ve vlastnictví žalovaného mají připlocený ke svým pozemkům, s nimiž tvoří jeden funkční celek, užívají jej a chovají se k němu jako by byl jejich vlastní. Rovněž nikdy nikdo nerozporoval, že by sporný pozemek neměl být ve vlastnictví žalobkyň nebo jejich právních předchůdců. Žalobkyně a jejich právní předchůdci pozemek žalovaného již od roku 1949 fakticky ovládají v dobré víře, že jim pozemek patří, a vlastnické právo k pozemku žalovaného vydržely. V nabývacím titulu právních předchůdců žalobkyň (smlouva trhová ze dne 6.3.1949) nebyly uvedeny konkrétní výměry pozemků, a vzhledem k tomu, že pozemek ve vlastnictví žalovaného byl připlocen k pozemku ve vlastnictví žalobkyň, resp. jejich právních předchůdců, který shora uvedenou smlouvou trhovou nabývali, neměli právní předchůdci žalobkyň jakoukoli pochybnost o tom, že by jim snad pozemek neměl patřit. V neposlední řadě žalobkyně odkázaly na ustanovení § 1095 občanského zákoníku, které stanoví, že „uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá.2. V průběhu řízení bylo zjištěno, že vlastník sporného pozemku (dle údajů v Katastru nemovitostí pan , jméno FO, , nezjištěného data narození a bydliště) se narodil dne , datum, a zemřel dne , datum, (viz informace Národního archivu ze dne 31.5.2024, Úmrtní zápis a sdělení Městského úřadu , adresa, ze dne 29.10.20234). Usnesením Okresního soudu , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne 20.5.2025, s právní mocí z téhož dne, bylo určeno, že sporný pozemek po zemřelém , jméno FO, , narozeném , datum, , zemřelém , datum, nabyl jeho syn , jméno FO, , narozený , datum, , zemřelý dne , datum, . Usnesením Okresního soudu , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne 12.6.2025, s právní mocí téhož dne, bylo určeno, že sporný pozemek po zemřelém , jméno FO, , narozeném , datum, , zemřelém , datum, nabyla jeho dcera , Jméno žalované, , narozená , Datum narození žalované, .3. Žalovaná , Jméno žalované, v písemném vyjádření k žalobě uvedla, že sporný pozemek nabyla do svého vlastnictví po právu, a to na základě Usnesení Okresního soudu , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne 12.6.2025, s právní mocí téhož dne. Dále uvedla, že má za to, že nejsou splněny podmínky pro určení vlastnického práva ke spornému pozemku, žaloba je nedůvodná, a měla by být zamítnuta. Pro případ, že by soud shledal, že jsou zde podmínky pro určení vlastnického práva ve prospěch žalobkyň, mělo by se tak stát za odpovídající náhradu.4. K jednání ve věci samé nařízenému na 21.10.2025 se žalovaná nedostavila (omluvila se) a soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované, dle obsahu spisu a tam navržených důkazů.5. Žalobkyně se žalobou domáhaly určení vlastnického práva ke shora citovanému pozemku specifikovanému ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, a soud se tak ve smyslu ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) dle kterého se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem, nejdříve zkoumal, zda je zde onen naléhavý právní zájem dán. Judikatura soudů je jednotná v tom, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. V daném případě se žalobkyně domáhají určení vlastnického práva k nemovitosti (pozemku), kdy vlastnické právo se zapisuje do veřejného rejstříku (kde byl zapsán nedostatečně identifikovaný vlastník pak , jméno FO, a následně jeho právní nástupkyně žalovaná , Jméno žalované, ), a žalobkyně tímto způsobem chtějí dosáhnout shody mezi stavem faktickým (kdy jsou přesvědčené, že sporný pozemek je v jejich vlastnictví, a takto se k němu také chovají) a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, kdy ostatně jinak se svého práva vzhledem k tomu, že zapsaný vlastník pozemku nebyl dostatečně identifikován, ani domoci nemohli. Soud tak dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem žalobkyň na požadovaném určení jejich vlastnického práva k pozemku specifikovaném ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku dán je.6. Na základě níže uvedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně jsou mimo jiné spoluvlastnicemi, každá s výši spoluvlastnického podílu ½ vzhledem k celku, pozemku parc. č. st. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. , číslo popisné, – rodinný dům, a pozemku parc. č. , hodnota, – zahrada, zapsané v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec a k.ú. , adresa, na LV č. , hodnota, (viz výpis z Katastru nemovitostí LV č. , hodnota, prokazující stav ke dni 24.11.2023). , jméno FO, (bez bližších identifikačních údajů) byl dle stavu ke dni 24.11.2023 evidován v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec a k.ú. , adresa, jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, – ostatní plocha (jiná plocha) zapsaném na LV č. , hodnota, (viz výpis z Katastru nemovitostí LV č. , hodnota, prokazující stav ke dni 24.11.2023). Shora citované pozemky ve vlastnictví žalobkyň a pozemek ve vlastnictví dříve pana , jméno FO, , nyní ve vlastnictví žalované, spolu sousedí (viz katastrální mapa). Žalobkyně nemovitosti v jejich spoluvlastnictví nabyly od svých rodičů, a to včetně oplocení, vchodových vrátek, vjezdových vrat, septiku, atd., a sice podíl ve výši ½ od své matky na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene (viz darovací smlouva ze dne 6.1.2010 sepsaná formou notářského zápisu Nz , spisová značka, ) a podíl ve výši ½ po svém otci na základě usnesení Okresního soudu v Berouně o potvrzení nabytí dědictví č.j. , číslo jednací, ze dne 6.1.2010 (viz citované rozhodnutí). Rodiče žalobkyň nemovitosti získali tak, že matka žalobkyň paní , jméno FO, nabyla v rámci dědictví po své matce paní , jméno FO, spoluvlastnický podíl o velikosti ½ (viz rozhodnutí státního notářství v Berouně č.j. , spisová značka, ze dne 24.6.1968). Zbývající podíl o velikosti ½ pak rodiče žalobkyň nabyli od otce paní , jméno FO, (viz notářský zápis č.j. N , spisová značka, ze dne 12.7.1972).7. Rodiče žalobkyň nemovitosti nabyli včetně oplocení, vchodových vrátek, vjezdových vrat, septiku, atd. (viz shora citované nabývací tituly). Rodiče matky žalobkyň, manželé , jméno FO, , nemovitosti nabyli koupí na základě smlouvy trhové ze dne 6.3.1949 (viz citovaná trhová smlouva). Ani v jednom z nabývacích titulů není uvedena výměra nabývaných pozemků (viz shora citov