12 C 244/2025-86 – Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 000 Kč jako náhrady škody, kterou jí měl žalovaný způsobit vadnou opravou vozidla provedenou dne 10. 7. 2025, a dále se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost vystavit jí fakturu za tuto opravu vozidla. Současně se žalobkyně domáhala i toho, aby soud uložil žalovanému povinnost na vlastní náklady odstranit vady vzniklé vadnou opravou vozidla provedenou dne 10. 7. 2025 a uvést vozidlo do stavu odpovídajícího technickým a bezpečnostním požadavkům stanoveným výrobcem pro daný typ a rok výroby vozidla; o tomto nároku však bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu č. j. , číslo jednací, ze dne 30. 9. 2025 tak, že byl odmítnut, přičemž toto usnesení nabylo právní moci dne 18. 10. 2025.2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyni vystavil fakturu za plnění ze dne 10. 7. 2025 a tuto jí dne 17. 7. 2025 odeslal na emailovou adresu, přičemž k jejímu nedoručení došlo v důsledku administrativní chyby při zadání emailu, aniž by na tuto skutečnost byl žalobkyní následně upozorněn. Ve vztahu k tvrzené opravě vozidla žalovaný uvedl, že žádnou opravu neprováděl, nýbrž žalobkyni pouze prodal náhradní díl, přičemž výměnu tohoto dílu provedly jiné osoby svépomocí, a žalovaný tak nenese odpovědnost za provedení montáže ani za případné vady vozidla. K tvrzení o nevydání starého dílu žalovaný uvedl, že se jednalo o vratnou jednotku, kterou bylo nutno vrátit dodavateli, jinak by došlo ke zvýšení ceny, o čemž byla žalobkyně informována. K tvrzené škodě žalovaný uvedl, že žalobkyně uhradila pouze cenu náhradního dílu, žádná práce mu účtována nebyla a žalobkyně neprokázala příčinnou souvislost mezi jeho jednáním a vznikem škody. Proto žalovaný navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.3. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně dne 10. 7. 2025 kontaktovala žalovaného v souvislosti s vozidlem a že mu uhradila částku 12 000 Kč.4. Z listiny označené jako čestné prohlášení ze dne 17. 7. 2025 (č. l. 4) okresní soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, neboť tato listina není opatřena podpisem fyzické osoby.5. Z faktury č. , hodnota, ze dne 10. 7. 2025 (č. l. 37) a ze screenshotů telefonu (č. l. 38–39) okresní soud zjistil, že dne 10. 7. 2025 byla vystavena faktura označená číslem , hodnota, na částku 12 000 Kč, vedená na odběratele označeného jako „, jméno FO, “, přičemž jako předmět plnění je uveden „Řídicí mechanismus“, způsob úhrady je označen jako převod a stav faktury jako uhrazeno, a že v evidenci kontaktů je uvedena emailová adresa , e-mail, a telefonní číslo , tel. číslo, .6. Ze screenshotu telefonu zachycujícího detail bankovní transakce (č. l. 15) okresní soud zjistil, že dne 10. 7. 2025 byla provedena tuzemská odchozí okamžitá úhrada ve výši 12 000 Kč z bankovního účtu žalobkyně na účet č. , č. účtu, , vedená s popisem „Auto“, s datem zaúčtování téhož dne, přičemž jako příjemce je uvedeno označení „Auto“ a transakce je evidována pod identifikátorem , název, .7. Z fotografií (č. l. 5–6 a 11–14) okresní soud zjistil, že na zachycených snímcích je vyobrazeno motorové vozidlo, u něhož je patrné poškození přední části karoserie, zejména promáčknutí a lokální deformace kapoty, poškození v oblasti světlometu a nárazníku, jakož i drobnější povrchová poškození v okolí přední masky s registrační značkou, a dále mechanické součásti odpovídající řídicímu mechanismu vozidla vykazující známky zásahu a opotřebení, přičemž z těchto fotografií však nelze zjistit, kdy byly pořízeny ani v jaké souvislosti s tvrzeným plněním mezi účastníky.8. Z elektronické komunikace mezi účastníky zachycené ve formě screenshotů telefonu (č. l. 7–10) okresní soud zjistil, že žalobkyně dne blíže nezjištěného dne po žalovaném požadovala odstranění vad opravy vozidla a vystavení faktury za opravu provedenou dne 10. 7. 2025, přičemž žalovaný v této komunikaci uváděl, že žádnou opravu vozidla neprovedl a že žalobkyni pouze prodal díl, a dále sděloval, že fakturu má vystavenou a zašle ji po sdělení emailové adresy, přičemž žalobkyně tuto adresu žalovanému sdělila a opakovaně žádala o zaslání faktury, současně požadovala vydání původního dílu vozidla, na což žalovaný reagoval mimo jiné sdělením, že tento díl již nemá, neboť jej měl vyhodit.9. Návrh na doplnění dokazování vyžádáním kamerového záznamu z prostoru garáže žalovaného soud zamítl, neboť provedení tohoto důkazu nebylo objektivně možné, když žalovaný uvedl, že uvedený záznam nemá k dispozici, přičemž dle jeho vyjádření dochází k automatickému přepisování těchto záznamů po uplynutí 30 dnů a žalovaný se o předmětné události dozvěděl až po uplynutí této lhůty.10. V posuzovaném případě žalobkyně sice tvrdila, že má k dispozici videozáznamy zachycující provádění opravy vozidla žalovaným a tyto navrhla jako důkaz, nicméně tyto důkazy soudu nepředložila, ač k tomu byla soudem vyzvána. Z následného vyjádření jejího obecného zmocněnce vyplynulo, že uvedené záznamy nemá k dispozici, neboť je nenašel ani ve svém zařízení ani v cloudovém úložišti, přičemž připustil, že mohly být smazány.11. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.12. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 10. 7. 2025 žalobkyně kontaktovala žalovaného v souvislosti s vozidlem a téhož dne uhradila částku 12 000 Kč, která byla z jejího bankovního účtu odeslána jako tuzemská okamžitá úhrada na účet č. , č. účtu, s popisem „Auto“, a současně byla vystavena faktura č. , hodnota, na částku 12 000 Kč vedená na odběratele označeného jako „, jméno FO, “, jejímž předmětem byl „Řídicí mechanismus“, se způsobem úhrady převodem a se stavem uhrazeno; z elektronické komunikace mezi účastníky a z vystavené faktury, které soud považoval za nejpřesvědčivější důkazy, dále vyplynulo, že žalovaný žádnou opravu vozidla neprovedl, nýbrž žalobkyni prodal náhradní díl, což v komunikaci opakovaně uváděl, současně sdělil, že fakturu zašle po poskytnutí emailové adresy, kterou mu žalobkyně sdělila a následně žádala o její zaslání; žalobkyně dále požadovala vydání původního dílu vozidla, na což žalovaný reagoval mimo jiné sdělením, že tento díl již nemá, neboť jej vyhodil.13. Dle ust. § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále také jen obč. zák.), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.14. Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích (§ 2951 odst. 1 obč. zák.).15. Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu (§ 2952 obč. zák.). Shora citované ust. § 2910 věta první obč. zák. se týká mimosmluvní (deliktní) povinnosti k náhradě újmy. Předpokladem vzniku povinnosti nahradit újmu je: (i) protiprávní jednání, jímž dojde k zásahu do absolutního práva jiného, (ii) vznik újmy, (iii) příčinná souvislost mezi nimi a (iv) zavinění (k tomu srov. např. § 2910 [Porušení zákona]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1.).16. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žaloba není důvodná. Žalobkyně se domáhala náhrady škody s tvrzením, že žalovaný provedl vadnou opravu jejího vozidla; z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by žalovaný jakoukoli opravu vozidla provedl, nýbrž toliko to, že žalobkyni dodal náhradní díl. Za této situace nemůže být dána odpovědnost žalovaného za žalobkyní tvrzenou škodu vzniklou v souvislosti s provedením opravy, neboť nebylo prokázáno jakékoliv protiprávní jednání žalovaného, a není tak naplněn základní předpoklad odpovědnosti za újmu dle § 2910 obč. zák.17. Pokud jde o nárok na vystavení faktury, soud uzavřel, že žalovaný tuto povinnost splnil, byť s časovým odstupem způsobeným administrativní chybou při zadání emailové adresy žalobkyně, když z provedeného dokazování vyplynulo, že faktura byla vystavena a žalobkyni následně zaslána. Nelze proto dovodit, že by žalovaný svou povinnost nesplnil.18. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a žalobu zamítl (výrok ad I.).19. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad II.).