18 C 301/2025-55 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 21. 5. 2025 ve znění jejího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne 9. 10. 2024 uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tzv. „klientského účtu“ smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 28 000 Kč. Úvěr včetně úroku měl žalovaný hradit v měsíčních splátkách ve výši 5 600 Kč, vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho účet. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila v průběhu kontraktačního procesu prostřednictvím tzv. verifikační platby. Žalovaný však neplnil řádně a včas a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 10. 2024. Z důvodu prodlení se splátkou zaslala žalobkyně žalovanému 2 upomínky, za jejichž odeslání požaduje poplatek ve výši 1 000 Kč. Ke dni zesplatnění žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit na neuhrazené jistině 28 000 Kč, na poplatcích za upomínky 1 000 Kč.Žalobkyně tvrdila, že posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru dle podepsaného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a plnění dosavadních dluhů a žalovaným předložených dokladů a nahlédnutím do veřejných i klientských databází.Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil svůj dluh ani na základě předžalobní výzvy, požadovala žalobkyně, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 29 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 000 Kč od 5. 4. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 10. 2024 ve spojení s předsmluvními informacemi bylo zjištěno, že se žalobkyně měla touto smlouvou zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 28 000 Kč, a to na jeho běžný účet specifikovaný ve smlouvě. Žalovaný se měl zavázat poskytnutou částku vrátit do 15.9.2025, a to spolu s obchodním úrokem ve výši 20% měsíčně, tj. úrokem ve výši 67 200 Kč. Celkem měl žalovaný žalobkyni uhradit 95 200 Kč. Žalovaný měl dohodnuté úroky splácet v měsíčních splátkách po 5 600 Kč a poskytnutou jistinu pak ke dni splatnosti úvěru.6. Smlouva dále obsahuje přílohu – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z této přílohy vyplývá, že žalobkyně pracovala při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s neledujícími údaji. Žalovaný je svobodný a nemá vyživovací povinnosti. průměrný příjem žalovaného měl činit 27 000 Kč. Jeho náklady na bydlení měly činit 9 000 Kč, 5 000 Kč na potraviny a běžné zboží v domácnosti, 1 200 Kč na pravidelné finanční závazky, 3 254 Kč na sázení a hazardní hry. Z uvedeného měla žalobkyně za to, že disponibilní zůstatek žalovaného 8 046 Kč. Z lustrací žalovaného v dostupných registrech nevyplynuli žádné negativní záznamy a platební morálka žalovaného byla hodnocena jako výborná.14. Z odeslaných emailů žalobkyní žalovanému se podává, že žalobkyně dne 7. 10. 2024 v 18:03:11 sdělila žalovanému, že má pro něj nabídku úvěru, a to v maximální výši 28 000 Kč, a že prostřednictvím odkazu uvedeném v emailu si může vybrat příslušnou variantu. Poté, že může podepsat smluvní dokumentaci a poté zaslat verifikační platbu k ověření jeho totožnosti a souhlas s inkasem splátek ze svého účtu. V emailu ze dne 7.10.2024 v 18:05:58 sdělila žalobkyně, že děkuje za podpis smluvní dokumentace, shrnula žalovanému základní informace o úvěru, tj. že předmětem je částka věru 28 000 Kč, se splatností 12 měsíců, s tím, že poslední splátka včetně splátky jistiny je ke dni 15.9.2025, splátky činí 5 600 Kč, a že celková částka, jíž je žalovaný povinen uhradit činí 95 000 Kč při obchodním úroku 20% měsíčně. Email neměl žádnou přílohu, tedy ani úvěrovou smlouvu. V témže čase žalobkyně odeslala žalovanému ještě jednu zprávu, a to pokyny k verifikační platbě a souhlas s inkasem, jehož přílohou byl formulář pro souhlas s inkasem a QR kód pro platbu verifikační platby. Následně dne 9.10.2024 odeslal žalobkyně žalovanému email, v němž mu sděluje, že mu byl úvěr vyplacen, a že mu byla zřízen klientský účet a sděluje mu přihlašovací jméno a heslo, s tím, že mu do této nově zřízené klientské zóny byly zaslány informace o úvěru (nikoliv dokumenty).15. Žalobkyně tvrdila, že má za to, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena jako písemná v elektronické podobě, a že byla žalovaným podepsána. K podpisu smlouvy mělo dojít vložením unikátního kódu na webovém rozhraní žalobkyně, který byl žalovanému zaslán na jeho mobilní telefon, když následným kliknutím na tlačítko podepsat, systém automaticky příjme podpis, a zaznamená do textu smlouvy datum a čas podpisu, IP adresu z níž došlo k podpisu došlo, SMS kód a telefonní číslo, na nějž byl kód zaslán.16. Soudu byla smlouva předložena v elektronické podobě ve formátu PDF. K dokumentu není připojen žádný elektronický podpis. U vlastností dokumentu soud zjistil, že byl vytvořen dne 9.10.2024 ve 10:25:24 a nebyl později upravován. Tedy již v okamžiku vzniku soudu předloženého dokumentu byly do textu vloženy údajů o autorizaci smlouvy žalovaným (do záhlaví smlouvy) z nichž vyplývá, že smlouva měla být žalovaným odsouhlasena dne 9.10.2024 v 11:25:15 z identifikované IP adresy, prostřednictvím SMS kódu zaslaného na tam uvedené telefonní číslo. Soud však poukazuje na to, že uvedené údaje o podpisu (odsouhlasení návrhu smlouvy) nemohly být objektivně v okamžiku vytvoření předloženého dokumentu známy (měl-li žalovaný odsouhlasit text smlouvy hodinu poté, co smlouva včetně doložky o autorizaci vznikla za situace, kdy později nebyla měněna). Zda, popřípadě jaký text smlouvy, a jaké podmínky úvěru žalovaný odsouhlasil nelze z uvedeného důvodu z předloženého dokumentu zjistit.17. Žalobkyně předložila rovněž listinu, z níž se podává, že měla učinit dotazy do insolvenčního rejstříku, Registru SOLUS a centrální evidence exekucí s tím, že v žádném z těchto registrů nebyl negativní zápis. Rozsah úvěrové angažovanosti a výši splátek však žalobkyně neověřovala (a to jak v registru SOLUS, ani v jiných registrech např. NRKI).18. Z kopie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že tuto kopii měla žalobkyně k dispozici, a že osobní údaje žalovaného souhlasí s údaji uvedenými v žalobě a na úvěrové smlouvě.19. Z detailu pohybu z internetového bankovnictví ze dne 23. 10. 2024 má soud za prokázané, že dne 7. 10. 2024 byla na bankovní účet žalobkyně připsána z bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného verifikační platba ve výši 1 Kč s poznámkou „, jméno FO, “.20. Z detailu pohybu z internetového bankovnictví ze dne 23. 10. 2024 má soud za prokázané, že dne 9. 10. 2024 byla na bankovní účet žalovaného shodný s číslem účtu uvedeným v odstavci 12 tohoto rozsudku částku 28 000 Kč, pod variabilním symbolem , var. symbol, .21. Upomínkami ze dne 20. 10. 2024 a 5. 11. 2024 žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, splatné dne 15. 10. 2024, přičemž za tyto každou z upomínek mu naúčtovala poplatek 500 Kč.22. Z předžalobní výzvy a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zesplatnění úvěrové jistiny v důsledku porušení smlouvy a vyzvala jej k zaplacení jistiny, úroku, nákladů na upomínání a nákladů právního zastoupení v celkové výši 63 503,87 Kč nejpozději do 4. 4. 2025 s upozorněním na možnost vymáhání této pohledávky soudní cestou. Odeslání této písemnosti žalobkyně prokázala poštovním podacím lístkem z téhož dne.23. Na podkladě shora provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 28 000 Kč a žalobkyně poukázala částku 28 000 Kč na účet žalovaného. Žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil, a dostal se do prodlení v důsledku čehož byl úvěr zesplatněn a žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky s termínem k zaplacení do 4. 4. 2025.24. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.25. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je p