18 C 381/2025-23 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 14. 10. 2025 domáhala po žalovaném úhrady celkové částky 10 035 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedla, že je právnickou osobou, která je zákonným příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.Žalovaný je provozovatelem osobního automobilu registrační značky , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované nemělo v období od 29. 4. 2024 do 2. 7. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 13. 3. 2025 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 2 275 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Dále uvedla, že předmětné vozidlo nemělo uzavřeno povinné ručení ani v následujícím období od 3. 7. 2024 do 18. 10. 2024, ač bylo i nadále vedeno v příslušném registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala dne 13. 3. 2025 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 3 780 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Dále uvedla, že předmětné vozidlo nemělo stále uzavřeno povinné ručení ani v období od 19. 10. 2024 do 14. 1. 2025, ač bylo i nadále vedeno v příslušném registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala dne 13. 3. 2025 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 3 080 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 KčŽalovaný příspěvky neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy.2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.3. Ze zprávy Městského úřadu v , adresa, , odboru dopravy a správních agend ze dne 22. 1. 2026 ve spojení s kartou vozidla má soud za prokázané, že vlastníkem a provozovatelem vozidla Citroen Saxo s RZ , SPZ, byla v období od 15. 1. 2020 do 19. 11. 2025, kdy bylo vozidlo ekologicky zlikvidováno, , jméno FO, , narozená , datum, . Žalovaný nikdy nebyl evidován jako vlastník a provozovatel vozidla s RZ , SPZ, .4. Z žalobkyní předložené kupní smlouvy ve spojení se zprávou od , jméno FO, má soud za osvědčené, že předmětné vozidlo bylo prodáno dne 18. 3. 2024 žalovanému, když předmětem předložené písemné kupní smlouvy byl prodej nepojištěného vozidla mezi paní , jméno FO, , narozenou , datum, , bytem , adresa, jakožto prodávající a žalovaným, jako nabyvatelem.5. Z výzvy ze dne 13. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 2 275 Kč, neboť od předchozího vlastníka zjistila, že žalovaný je provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o osobní automobil s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, a že vozidlo nemělo v období od 29. 4. 2024 do 2. 7. 2024, tj. po dobu 65 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 35 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.6. Z upomínek ze dne 3. 6. 2025 a 26. 6. 2025 a z výzev ze dne 24. 7. 2025 a 13. 8. 2025 zaslaných prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . vyplývá, že byla žalovanému opakovaně odeslána výzva k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 3. 9. 2025 (viz. předžalobní výzva a podací arch).7. Z výzvy ze dne 13. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 3 780 Kč, neboť od předchozího vlastníka zjistila, že žalovaný je provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o osobní automobil s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, a že vozidlo nemělo v období od 3. 7. 2024 do 18. 10. 2024, tj. po dobu 108 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 35 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.8. Z upomínky ze dne 3. 6. 2025 a z výzev ze dne 24. 7. 2025 a 13. 8. 2025 zaslaných prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . vyplývá, že byla žalovanému opakovaně odeslána výzva k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 3. 9. 2025 (viz. předžalobní výzva a podací arch).9. Z výzvy ze dne 13. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 3 080 Kč, neboť od předchozího vlastníka zjistila, že žalovaný je provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o osobní automobil s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, a že vozidlo nemělo v období od 19. 10. 2024 do 14. 1. 2025, tj. po dobu 88 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 35 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.10. Z upomínky ze dne 3. 6. 2025 a z výzev ze dne 24. 7. 2025 a 13. 8. 2025 zaslaných prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . vyplývá, že byla žalovanému opakovaně odeslána výzva k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 3. 9. 2025 (viz. předžalobní výzva a podací arch).11. Podle § 6 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jako „zákon o pojištění odpovědnosti“), provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle § 2 odstavec 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, tj. osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Podle § 45 odst. 2, 3 a 4 pak platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, jíž je ke dni porušení zákona žalovanou vyhláška č. 69/2024 Sb. To neplatí, je-li vozidlo vyňato z pojištění podle § 7. Povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla (§ 47 zákona o pojištění odpovědnosti).12. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o. z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Soud v rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je provozovatelem vozidla, k němuž byl povinen mít ve shora uvedených období, uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svoji povinnost porušil, vyzvala ho žalobkyně v roční prekluzivní lhůtě k úhradě příspěvku za nepojištěné období